Dobré odpoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo, paní předsedkyně.
        Možná stojí za to si občas něco připomenout i pro pamětníky. Například rok 2005. V roce 2005 jsem si jako o šest let mladší a tehdy ještě tedy o něco naivnější než dnes předseda rozpočtového výboru dovolil neuvěřitelnou drzost. Po dvou měsících neskutečných, veřejnost znechucujících afér předsedy sociální demokracie a předsedy tehdejší vlády Stanislava Grosse jsem vystoupil zde na tomto místě a řekl jsem, že už je naprosto neúnosné pro Českou republiku, aby snášela takovéhoto premiéra v čele své exekutivy, a že pokud to sociální demokracie není schopna nahlédnout, pak této Sněmovně pravděpodobně nezbývá nic jiného, než vyslovit nedůvěru vládě, v jejímž čele Stanislav Gross stojí.
        Byl jste to tenkrát vy, pane místopředsedo Zaorálku, pravda, v roli předsedy Poslanecké sněmovny, tedy třetího nejvyššího ústavního činitele v zemi, který tenkrát vystoupil a velmi rozhořčeně hájil svého předsedu strany a předsedu vlády České republiky s tím, že sociální demokracie prověřila všechny záležitosti, že jsou zcela krystalicky čisté, že nic není vzdálenější předsedovi sociální demokracie a sociální demokracii jako takové jako korupce. Obvinil jste mě tenkrát z účelové argumentace a mluvil jste stejně přesvědčivě o korupci, jako jste mluvil teď, jenom jste tenkrát možná o něco více křičel, protože jste byl zjevně více nervózní. Dnes, pravda, byl jste více nad věcí. Jak si máme myslet po těch šesti letech - mezitím uteklo těch šest let a veřejnost si udělala jasný obrázek, jak to tenkrát bylo s korupcí, sociální demokracií a vaším předsedou - jak si máme po těch šesti letech myslet, že když dnes mluvíte o korupci, že to myslíte nebo nemyslíte stejně upřímně jako tenkrát. Že když dnes obviňujete Nečasovu vládu z toho, že málo bojuje s korupcí, zda ji náhodou neobviňujete z toho, že se snaží na některé korupční praktiky, které vy jste tenkrát hájil, přijít. Proč v sobě nemáte aspoň trochu pokory s reflexí té diskuse před šesti lety, kdy jste tady hájil předsedu sociální demokracie Stanislava Grosse a mě jste obviňoval z účelové argumentace? Já vás obdivuji. Máte obrovský talent, myslím si, že vaše kariéra není u konce. (Potlesk ze střední části sálu.)