Ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále návrh zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2001 Sb., a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Ke dvěma posledně jmenovaným návrhům se podrobněji vyjádřím později u příslušných bodů probíhající schůze Sněmovny.***
        Nebývá příliš obvyklé, aby před vás předstoupil představitel jednoho ze 14 krajů České republiky s představením a obhajobou návrhu legislativních změn, a je zcela výjimečné v jedenáctileté historii vyšších územně samosprávných celků předstoupit před vás s tak zásadními návrhy, které vám dnes jménem zastupitelstva Ústeckého kraje budu mít tu čest představit. Vážím si této příležitosti a věřím, že rozprava k těmto zákonům bude věcná a proběhne v atmosféře vzájemné úcty a tolerance.
        Srpnové občanské nepokoje ve Šluknovském výběžku vykreslily ve zcela jasném světle dlouhodobě přehlížené a neřešené problémy v sociálně vyloučených lokalitách. Domnívám se, že po roce 1989 Česká republika nezažila masovější protesty občanů, kteří by se tímto krajním způsobem domáhali po vládě České republiky zajištění svých práv a nastolení zákonitosti a pořádku. Nicméně šluknovské události nebyly pro Ústecký kraj prvotním impulsem pro přípravu dnes předkládaných legislativních návrhů, označených jako ústecký balíček, ale zcela zásadním a viditelným potvrzením správnosti našeho rozhodnutí věnovat se narůstajícímu napětí ve vyloučených lokalitách i v oblasti legislativní.
        Šluknovsko opustili reportéři a televizní štáby. Situace se uklidnila. To je ale pouhý klam. Stav je velmi vážný a napjatý. Občané jen dali čas státu a jimi zvoleným politikům. Čekají, jak se za jejich práva a další oprávněné požadavky zasadí. Jde přitom o praktické naplnění zcela zásadních rolí státu, jako je zajištění ochrany zdraví a majetku, tedy bezpečnost, zamezení zneužívání sociálního systému, zajištění veřejného pořádku a vzájemného soužití a podobně. Obávám se, že případná přetrvávající nečinnost státu může vést k výrazně radikálnějším projevům veřejné nespokojenosti.
        Ačkoliv návrh legislativních změn zpracoval a dnes vám představuje Ústecký kraj, žádné město či obec v celé České republice si na základě aktuálního vývoje nemohou být jisty, že se jim popisované problémy vedoucí k sociálnímu napětí budou i nadále vyhýbat. Z listopadového průzkumu veřejného mínění, které pro Ústecký kraj uskutečnila agentura STEM/MARK, mimo jiné vyplývá, že opatření navrhovaná Ústeckým krajem pro řešení situace ve vyloučených lokalitách mají masivní podporu obyvatel. Velmi silná, téměř 90procentní podpora předloženého balíčku je signálem, že naše návrhy jsou lidmi vnímány pozitivně a že očekávají konkrétní kroky před sliby politiků.
        Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych z tohoto místa zdůraznit, že pomoc občanům, kteří žijí v sousedství vyloučených lokalit, je zcela mimo politické ideje. Jasným důkazem může být naprostá jednota všech politických stran, ať pravicových, levicových či středových, při hlasování o ústeckém balíčku v zastupitelstvu Ústeckého kraje. Nic víc bych si nepřála, než aby podobná jednota a společná ochota a zodpovědnost pomoci všem lidem v obdobné situaci, v jaké jsou občané na Šluknovsku, zavládla i dnes zde, v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
        Úvodem považuji za nezbytné zmínit tři hlavní body, které jsou všem třem návrhům Ústeckého kraje společné. Osvětlí vám proces vzniku návrhů, jejich vnitřní logiku a zásadní význam pro regulaci aktuálních sociálních problémů.
        Veškeré návrhy, které tvoří součást tohoto balíčku a které jsou nyní projednávány jako sněmovní tisky číslo 494, 495 a 496, byly zpracovány na základě usnesení zastupitelstva ze dne 31. března 2010, jímž byl schválen záměr přípravy návrhu zákonů v souvislosti s bojem proti extremismu podle závěrů konference Společně proti extremismu. Návrhy jsou výsledkem dlouhodobé strategie Ústeckého kraje ve vztahu k potírání problémů sociálního vyloučení a projevů extremismu, jimž kraj věnoval a věnuje dlouhodobou a souvislou pozornost a zapojuje do tohoto procesu jak neziskový sektor, tak příslušné orgány veřejné správy. Účastníky zmíněné konference, kteří společně formulovali návrhy potřebných opatření, která se stala základem právě představovaného balíčku, byla i rezortně zodpovědná ministerstva a Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jakékoliv spojování legislativního balíčku s událostmi roku 2011, k nimž patří zejména vyostřování situace v sociálně vyloučených lokalitách, kupř. na Šluknovsku, by byla zcela zkreslující a nedůvodně by snižovala význam předkládaných návrhů. V případě všech tří návrhů se jedná o věcné problematiky zcela zásadní pro fungování celé české společnosti, nikoliv o otázky pouze lokální či regionálního významu.
        Zákonodárná iniciativa kraje je založena na úrovni české ústavy a není nijak věcně omezena. Různost subjektů se zákonodárnou iniciativou ve vztahu k jakémukoliv předmětu právní regulace má své významné opodstatnění. Společenské otázky, jejichž právní úprava se ukáže jako nezbytná, jsou v praxi nazírány zcela odlišně z pozice centrálních orgánů státní správy a jinak z pohledu orgánů, které jsou blíže každodenní praxi, a mají tak s problematikou přímou zkušenost. Tyto dva různé pohledy jsou rovnocenně důležité. V oblasti sociální je žádoucí, pokud přichází se zákonodárnou iniciativou orgán kraje jako vyššího samosprávného územního celku, který má přímé zkušenosti s danou problematikou v její živé podobě.
        Návrh balíčku prošel nejenom připomínkovým řízením jednotlivých odborů v rámci krajského úřadu, ale v rámci setkání se starosty obcí Ústeckého kraje při vstupu do připomínkového řízení byl také prezentován všem starostům. Na internetových stránkách Ústeckého kraje byly veškeré návrhy zveřejňovány a obcím byla dána příležitost, aby se k nim vyjadřovaly, připomínkovaly či návrhy doplňovaly. V době, kdy se opakovaně ukazuje nefunkčnost mnoha právních předpisů při jejich aplikaci na reálné společenské vztahy, je nutné věnovat zvýšenou pozornost návrhům vzešlým zdola, ze zdrojů co nejbližších občanům.
        V době, kdy byly všechny návrhy zastupitelstva předloženy Poslanecké sněmovně, byl projednán větší počet návrhů, které se dotýkaly stejného nebo podobného předmětu úpravy, zejména šlo o oblast právní regulace loterií a návrhy změn právní úpravy v oblasti sociální. Ústecký kraj na všechny tyto paralelně projednávané návrhy reagoval již v rámci podrobných důvodových zpráv a dále své návrhy modifikoval dle vývoje projednávání konkurenčních návrhů tak, aby návrhy Ústeckého kraje byly přizpůsobeny již schváleným právním úpravám. Dovoluji si proto zdvořile varovat před paušálními úvahami o duplicitě navrhované úpravy ve vztahu k právní úpravě existující a apelovat na vaši odbornou pozornost věnovanou konkrétnímu obsahu projednávaných sněmovních tisků. I v případech, kdy by muselo dojít k novelizaci právních předpisů, jež byly takto otevřeny v době nedávno minulé, je nutno podpořit správné návrhy, které mají potenciál zlepšit život našich občanů. Stabilita právní úpravy a co nejmenší četnost novelizujících zásahů je pochopitelně jedním ze zásadních principů právního státu, konkuruje-li však oprávněným zájmům občanů, měl by tento jejich zájem dostat nepochybně přednost. V žádném z návrhů tak nelze v žádném případě tvrdit, že nejsou neschválitelné, či dokonce následně v praxi nerealizovatelné. Na dílčí změny lze reagovat zdrojem pozměňovacích návrhů.
        A nyní ke sněmovnímu tisku 494, vydání zákona o některých opatřeních při zajišťování bydlení osobám v hmotné nouzi a o změně zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi, zkráceně nazvaný zákon o sociálním bydlení. ***
        Inovovanost a potřebnost navrhované právní úpravy. Návrh zákona o sociálním bydlení představuje návrh zcela nového řešení problematiky sociálního bydlení. Tato problematika nebyla přes veškeré proklamace věcně odpovědných ministerstev doposud legislativně uchopena. Návrh je logicky provázaný s existující právní úpravou, zároveň zahrnuje jen ty zcela nejnutnější instituty, proto je kompaktní a stručný. Poznatky z reality přitom dokazují, že stávající právní úprava, která zahrnuje pouze obecnou povinnost vytvářet v samostatné působnosti obcí podmínky pro uspokojování potřeb bydlení svých občanů, je zcela nedostatečná.
        Stále více občanů České republiky se i vlivem nedostupnosti bydlení dostává pod úroveň chudoby, což má strategické negativní dopady na život společnosti jako celku. Právo na přístup k přiměřenému, lidsky důstojnému a udržitelnému bydlení je zásadním sociálním právem každého člověka a k jeho zajištění se český stát smluvně zavázal i na mezinárodněprávní úrovni.
        Dovolím si upozornit na to, že návrh zákona je zcela kompatibilní s koncepcí bydlení České republiky do roku 2020, kterou schválila vláda dne 13. července 2011 svým usnesením číslo 524. Představuje shodný praktický přístup k pojmu bydlení, který bez jakýchkoli složitých teoretických definic znamená možnost užívat prostor způsobilý k obývání, možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy a mít právní jistotu užívání. Koncepce bydlení v České republice do roku 2020 výslovně konstatuje, že model finanční výpomoci není s ohledem na vývoj veřejných rozpočtů do budoucna udržitelný. Návrh zákona o sociálním bydlení přesně odráží tento trend, když definuje pomoc povahy nefinanční v podobě specializovaného odborného poradenství a asistence a v podobě zprostředkování či zajištění bydlení, aniž by toto bydlení bylo nájemci poskytováno zadarmo. Názor, že v přístupu k přiměřenému bydlení sehraje zásadnější roli zkvalitnění terénní práce v problémových oblastech, je recyklací ustáleného klišé, rozšířeného přes skutečnost, že finanční prostředky doposud investované do programu terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách České republiky žádné zlepšení v integraci sociálně a majetkově nejslabších osob do trhu s nájemním bydlením nepřinesly. Situace se naopak stále zhoršuje.
        Závěrem k otázce potřebnosti navrhované právní úpravy sociálního bydlení si dovolím upozornit na skutečnost, že komplexní právní regulace sociálního bydlení nebyla doposud přijata přes více než 15 let trvající debaty o potřebě takovéto právní úpravy. Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 žádný záměr příslušných ministerstev připravit takovýto zákon s přesně určeným termínem předložení neobsahuje.
        Základní instituce navrhovaného zákona o sociálním bydlení. Ústeckým krajem navrhovaný zákon o sociálním bydlení vyvažuje zájem na přiměřené životní úrovni občanů a zájem na úsporném nakládání s veřejnými prostředky a obsahuje několik zásadních složek. Návrh jako první výslovně zakotvuje právo žádat o pomoc s řešením bytové situace orgány veřejné správy v přenesené působnosti. Návrh zákona vymezuje obě strany právních vztahů, které budou při jeho aplikaci v praxi vznikat. Jednak vymezuje okruh osob, kterých se pomoc orgánů veřejné správy na úseku bydlení bude týkat, kterými jsou osoby nacházející se v hmotné nouzi ve smyslu zákona o pomoci v hmotné nouzi, které neuspěly ve snaze uspokojit své bytové potřeby svépomocí. Druhou stranu v režimu zákona o sociálním bydlení představují orgány veřejné správy, které budou pomoc dle zákona ve své přenesené působnosti poskytovat. Jedná se o Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajský úřad a obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve smyslu zákona číslo 314/2002 Sb. Tyto obce takzvaného třetího stupně, nazývané malé okresy, představují přijatelný kompromis mezi potřebou oprávněných osob - zájem zůstat bydlet v určité oblasti - a reálnými možnostmi obcí při zprostředkování či poskytování sociálního bydlení, přičemž jsou stále relativně blízko občanovi.
        Pomoc v režimu zákona zahrnuje tři formy. Za prvé specializované poradenství a asistenci při realizaci práva na přístup k přiměřenému bydlení, za druhé zprostředkování možnosti uzavřít nájemní smlouvu k bytu či nemovitosti určené k trvalému bydlení v režimu sociálního bydlení a konečně za třetí přímé uzavření takové nájemní smlouvy v případě, že je stát zastupovaný příslušným orgánem veřejné správy má k dispozici. Na první formu pomoci má každá osoba splňující další zákonem nastavená kritéria právní nárok. Na další dvě formy pomoci není dle návrhu zákona právní nárok. Činnost, která bude obsahem všech tří forem pomoci, nevyžaduje žádná další, nová, návrhem zákona o sociálním bydlení speciálně formulované oprávnění. Poskytování všech tří forem pomoci je dle návrhu zákona do určité nezbytné míry formalizováno, každý žadatel o pomoc v režimu zákona tak bude mít v ruce písemné sdělení o tom, jak bylo s jeho žádostí naloženo.
        Žadatelé o pomoc v oblasti bydlení a příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou k sobě dle návrhu vázány principem místní příslušnosti. Oprávněné osoby budou podávat žádost o poskytnutí pomoci u úřadu místně příslušného podle místa svého trvalého pobytu, což zdůrazňuje vazbu mezi lokálními orgány veřejné správy a jejich spádovými občany.
        Výslovně nedefinovanou skupinou fyzických i právnických osob, které ovšem budou do realizace zákona přirozeně zapojeny, jsou různorodé subjekty, které budou poskytovat možnost bydlení v bytech a nemovitostech ve svém vlastnictví. Z návrhu zákona jasně vyplývá, že původcem bydlení mohou být subjekty široké množiny, ať již neziskové organizace nebo podnikatelské subjekty, obce v samostatné působnosti či stát jednající prostřednictvím příslušných správních úřadů.
        Povinnost tvořit bytový fond je zakotvena do přenesené působnosti obecních úřadů s rozšířenou působností a jediním ze smyslů navrhovaného zákona o sociálním bydlení je výslovně založení odpovědnosti státu za vytváření příležitosti bydlení pro sociálně a ekonomicky nejslabší obyvatele. Obecní bytový fond spravovaný a alokovaný nájemcům obcemi v samostatné působnosti zůstává navrhovanou právní úpravou nedotčen. Návrh pouze výslovně doplňuje odpovědnost státu za vytváření bytového fondu pro účely sociálního bydlení realizovanou skrze lokální orgány veřejné správy.
        Podklad pro individuální řešení specifických situací vytváří návrh zákona ustanovením, že konkrétní formu pomoci volí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě analýzy situace každého žadatele o pomoc a reálných možností dostupných k jejímu řešení. Orgány příslušné podle návrhu zákona jsou tak povinny posuzovat možnou pomoc vždy dle okolností konkrétního případu, tedy mimo jiné přizpůsobovat poskytované byty přiměřeně potřebám konkrétního žadatele. Jako jednoznačná limitující kritéria je pouze vyloučeno, aby poskytnutí pomoci bylo podmiňováno předchozí bezúhonností žadatele či jeho bezdlužností. Všechny ostatní významné okolnosti - zdravotní stav, věk, nezletilé děti - bude odpovědný správní orgán brát v potaz při individuálním vyhodnocení situace každého žadatele. ***
        Bude-li v režimu zákona uzavírána nájemní smlouva k bytu či nemovitosti určeným k trvalému bydlení, bude vedle obecně občanskoprávní úpravy podléhat i některým specifikům vymezeným právě návrhem zákona o sociálním bydlení. Mezi tato navrhovaná specifika nájemního vztahu v režimu sociálního bydlení patří odbourání několika zásadních překážek pro získání dlouhodobého nájemního bydlení nemajetným osobám, tedy omezení možnosti požadovat předem kauci na nájemném a omezení možnosti uzavírat nájemní smlouvu na krátkou dobu určitou. Rovněž výše nájemného je dle návrhu omezena. Nájemné je návrhem limitováno tak, aby bylo uhraditelné kombinací plateb nájemce a dávek účelově určených na bydlení, příspěvek a doplatek na bydlení, které budou dle návrhu dávkovým orgánem vyplácet přímo pronajímateli částku rovnající se maximální výši takzvaného cílového nájemného. Byť ve většině měst a obcí České republiky skončilo praktické uplatňování takzvaného cílového nájemného dnem 31. 12. 2010 a ve zbytku měst a obcí se tak stane 31. 12. 2012, bude částka maximálního cílového nájemného, jehož by bylo v daném městě či obci obsaženo, vždy objektivně určitelná. K zajištění nároku pronajímatele návrh zákona předvídá, že nájemné bude povinně placeno přímo převodem dávek účelově určených na bydlení na úhradu nájemného a nákladů služeb spojených s užíváním bytu. Institut takzvaného zvláštního příjemce je již delší dobu v zákonech upravujících dávky sice upraven, v praxi je ovšem využíván naprosto nedostatečně a nedůsledně. Jedním z hlavních účelů zákona je motivace vlastníků stávajících bytových kapacit, aby je poskytovali do nájmu sociálně a ekonomicky slabým nájemcům. Vzhledem k tomu, že výše nájemného musí být z podstaty věci limitována, musí být pronajímatelé motivováni stoprocentní spolehlivostí, včasností a pravidelností plateb nájemného přímým zasíláním dávek určených na bydlení.
        Navrhovatel záměrně pracuje s velmi obecnou definicí sociálního bydlení, což umožní co nejpružnější aplikaci navrhovaných pravidel v praxi. Pojem přiměřeného, udržitelného a lidsky důstojného bydlení vychází z článku 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Základní složky návrhu zákona jsou logicky provázány a fungují jako celek.
        Údajně konkurenční návrhy projednávané Poslaneckou sněmovnou. Ústecký kraj důsledně sledoval veškeré legislativní práce potenciálně související s návrhem zákona o sociálním bydlení, tedy veškeré návrhy spadající do širší množiny sociální péče. Co se týče takzvané sociální reformy, za relevantní pro porovnávání s návrhem Ústeckého kraje lze považovat pouze sněmovní tisk číslo 372, tedy návrh novelizace zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách, zákona o státní sociální podpoře a zákonů souvisejících, který byl po schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu a následném podpisu prezidentem rozeslán ve Sbírce zákonů dne 6. 12. 2011 jako zákon číslo 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon má ovšem zcela jiné obsahové parametry než návrh Ústeckého kraje na regulaci sociálního bydlení. Tyto dvě zákonodárné iniciativy spolu souvisejí pouze v širším slova smyslu oblastí věcné problematiky, v jejímž rámci se pohybují, obsahově spolu ale nijak nekonkurují, protože upravují odlišné oblasti. Sněmovní tisk č. 268, novela zákona o pomoci v hmotné nouzi obsahující návrh, aby příspěvek na živobytí ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi podléhal výkonu rozhodnutí, s krajem navrhovanou problematikou rovněž nijak nesouvisí. Nejedná se o nadbytečnou duplicitu jakékoliv existující právní úpravy, ale o její rozšíření a zpřesnění.
        Možnosti precizace návrhu prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Legislativní návrh zastupitelstva kraje je výchozím podkladem pro zevrubnou diskusi v Poslanecké sněmovně, kde je příslušný prostor pro případnou precizaci navrhovaného řešení jak na úrovni obsahové, věcné, tak pro případná upřesnění terminologická, pokud z analytických výstupů příslušných parlamentních výborů a z otevřené plenární diskuse o návrhu vzejdou návrhy na ještě přiléhavější řešení, která budou vtělena do příslušných pozměňovacích návrhů.
        Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk z levé části jednací síně.)