Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_32_01853


Schůze 32/2010 15.12.2011

Téma 142. Ústní interpelace

Mgr. Tomáš Chalupa (*1974) (Ministr životního prostředí ČR ) ( délka 6 minut )

        
Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, děkuji pěkně za položený dotaz. Musím říct, že kdybychom měli mluvit o Moravskoslezském kraji a popisovat jednotlivé problémy, které tam jsou, zdroje, ať už jsou to průmysl, domácnosti, v průmyslu ta polská složka, jak jste o ní mluvil, ale také otázka dopravy, tak by to bylo asi spíš na seminář než na interpelaci tohoto typu. Já se zmíním jenom o těch konkrétních věcech. Hovořil jste tady o průmyslu, tak na ten průmysl. Jedna věc jsou samotné průmyslové podniky, těch základních osm průmyslových podniků, které jsou v Moravskoslezském regionu, tak to celé, co se snažíme ve spolupráci s obcemi, krajem i ministerstvo jako takové, je nacházet taková opatření, která postupně povedou k přidávání či vytváření tvrdších podmínek pro emise znečišťujících látek do životního prostředí. Myslím, že všichni jsme už prožili tu situaci, kdy jsme se bavili o sto mikrogramech, pak padesáti mikrogramech, v tuto chvíli pro ty dvě největší, Třinecké železárny a ArcelorMittal, se bavíme o dvouletém období dosažení dvaceti mikrogramů. Mimochodem to je limit, který patří k jedněm z nejtvrdších nejenom v České republice, ale v celé Evropské unii. Přesto je to vždycky jenom část toho příběhu. Vy jste zmínil, že Moravskoslezský region a část Ostravska patří k nejvíce znečištěným v Evropské unii. To je z velké části pravda. Řadí se mezi pět nejvíce znečištěných zejména tuhými polétavými látkami, tedy PM 10 a PM 2,5 v Evropské unii. Pravdou ovšem také je, že Česká republika má problémy z hlediska naplňování limitu právě z hlediska těchto látek a bude a je vůči ní veden infringement. Je také třeba říci, že ze 27 členských zemí je tento infringement veden vůči dalším 21 členským zemím a v tomto ohledu Česká republika rozhodně nepatří k těm největším, řekněme, lajdákům. To neznamená, že by tu ten problém nebyl. K Polsku. Situace Polska je trochu složitá a odlišná od situace naší. Za prvé musím říct, že vnímáme-li polskou realitu, polský pohled na ekonomiku a polské vnímání priorit, pak pravdou zkrátka je, že jestli my dnes všichni vnímáme problematiku ovzduší v Moravskoslezském kraji jako prioritu, tak v Polsku tento žebříček tak silně neplatí. Polsko si vyjednalo v době vstupu do Evropské unie podmínky, které postupně uplynou. Ale než uplynou, tak je nikdo nezmění. Jsou součástí primárního práva a pro jednotlivé typy znečišťujících látek a jednotlivá období se budeme bavit o letech 15, 16, 17 a v některých případech i 18. Realita bude taková, že například příští rok budeme mít pro některé průmyslové podniky v Moravskoslezském regionu pětkrát tvrdší podmínky než pro ty samé průmyslové podniky v regionu polského příhraničí, tedy příslušné části Slezska. A já myslím, že všichni dobře víme, že kdyby tady byl ministr průmyslu, tak bude odpovídat o tom, co to znamená pro konkurenceschopnost, jaký vliv to bude mít na zaměstnanost, co to bude znamenat pro region, který ještě nedávno trpěl například osmnáctiprocentní nezaměstnaností mezi ženami a čtrnáctiprocentní nezaměstnaností v průměru a dnes je pod deseti procenty. Zkrátka je to všechno o tom, jakým způsobem skládat tu situaci dohromady. Dnes s Poláky připravujeme velký společný projekt, který by měl podpořit ještě dřív, než uplynou ty limity, zásahy a takové projekty, které nám se v Čechách začaly vyplácet, České republice, tedy příspěvky na ekologizaci těch provozů, investice do zakrytí, do odprášení jednotlivých provozů, a stejným způsobem toto vytvořit i vůči Polsku. A jednu věc musím přece jenom říci. Běží dva společné přeshraniční projekty mezi námi a Polskou republikou zaměřené na Moravskoslezský region a příslušnou část Slezska. Jeden z těch projektů, který bude vrcholit příští rok, je otázka právě položení na stůl těch reálných výpočtů, důkazů o tom, kdy dochází k tomu přenosu emisí z Polska do Čech a kdy z Čech, z Moravskoslezského regionu do Polska. Ono totiž v drtivé většině dnů v roce se ukazuje, že je to přenos na sever, nikoliv ze severu. Bohužel se zároveň ukazuje, že toto neplatí právě v těch dnech, kdy jsou zhoršené rozptylové podmínky. Ale z hlediska počtu těchto dní je to stále ještě počet menší než obrácený model, o kterém hovoří. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Je to běh na dlouhou trať.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/032schuz/s032249.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_32_01853
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.