Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 963 k tomuto tisku. Tak jak již uvedl pan poslanec Vít Bárta, tento návrh je jakousi výslednicí dohody mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, tedy ministerstvy příslušnými k vyřizování žádostí jak podle zákona 212, které jsou podávány, tak podle předcházejících zákonů nebo úpravy ještě z padesátých let. Tam je příslušné Ministerstvo financí. Pozměňovací návrh se vyrovnává právě s tou dvojkolejností právních úprav. Ruší ty zákony a vyhlášky z roku 1959, tak aby již nebylo možné nové žádosti podle těchto archaických vyhlášek podávat. Jinak obsahuje tytéž principy ve zhruba deseti bodech, které jsou obsaženy i v návrhu, který schválil rozpočtový výbor.
        Tady bych chtěl jen poznamenat, že v době, kdy zasedal rozpočtový výbor a ve druhém čtení projednával tento návrh zákona, tedy 18. ledna, ještě nebyla na stole ta výsledná dohoda zainteresovaných ministerstev, takže rozpočtový výbor se pouze omezil na dva body ve svém usnesení, které reagují na ty nejvážnější připomínky ze strany vlády.
        Ten kompletnější návrh, který předkládám, je veden skutečně snahou omezit tvrdost, tak jak byl předpoklad navrhovatele, omezit tvrdost těch aplikačních podmínek, tvrdost zákona tak, aby se efektivním způsobem mohli domáhat určité náhrady škody, kterou utrpěli tito občané, za majetek, který byl postoupen Svazu sovětských socialistických republik.
        Na závěr připomenu pouze nebo zdůrazním, že ve sněmovním dokumentu je ke každému z těch bodů pozměňovacího návrhu připojeno podrobné odůvodnění, takže máte možnost se s tímto odůvodněním seznámit.
        Děkuji za pozornost.