Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně Orgoníková, k vaší interpelaci ve věci úsporných opatření Policie České republiky k vámi položeným otázkám sděluji následující.
        K otázkám číslo 1 a číslo 2, týkajícím se celkového objemu počtu zadaných znaleckých posudků Policií České republiky včetně vyčíslení finanční náročnosti v letech 2008 až 2011, sděluji, že v roce 2008 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 39 302 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 280 mil. 746 tis. V roce 2009 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 29 732 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 214 mil. 151 tis. korun. V roce 2010 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 27 695 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 190 mil. 410 tis. korun. V roce 2011 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 25 107 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 164 mil. 293 tis. korun.
        K otázce číslo 3, týkající se jednotlivých částek v letech 2008 až 2011 vyplacených za znalecké posudky zvlášť z oboru zdravotnictví a z oboru ekonomiky, konstatuji, že dle sdělení správy logistických zabezpečení Policejního prezídia České republiky není vedena evidence proplácení znaleckých posudků dle jednotlivých oborů. V příloze číslo 1 jsem vám předložil vyčíslení dle jednotlivých rozpočtových položek, jak jsou evidovány v příslušných systémech.
        K otázce číslo 4, týkající se konkrétních částek, které mohou být v jednotlivých letech vypláceny za znalecké posudky, a principu stanovení příslušného finančního limitu, sděluji, že finanční prostředky na úhradu výdajů spojených s prováděnými úkony jsou v resortu Policie České republiky rozpočtovány na osmi šestimístních rozpočtových položkách v oblasti výdajů mandatorního charakteru, to znamená výdajů prioritních, povinných, stanovených zákonem, a jsou z nich hrazeny především konzultační, poradenské, právní a znalecké služby. Finanční objem pro oblast mandatorních výdajů jako celek stanoví při rozpisu rozpočtu pro aktuální rok vedení Policie České republiky. Posouzení potřeby a nastavení limitu na zmiňovaných osmi rozpočtových položkách je plně v kompetenci každého z ředitelů organizační složky státu. Pokud byl v letech 2008 až 2011 organizační složkou státu uplatněn požadavek na navýšení limitu z důvodu jeho nedostatečnosti, byl vždy vedením Policie České republiky posuzován jako prioritní a jeho navýšení bylo realizováno v požadovaném rozsahu.
        K otázce číslo 5, týkající se statistiky Ministerstva vnitra České republiky o klesajícím počtu sebevražd v posledních letech a nenařizování soudních pitev, sděluji, že tvrzení, že každé podezření na sebevraždu se má šetřit jako vražda, je především základním kriminalistickým pravidlem vycházejícím z tuzemských i světových učebnic kriminalistiky, opírajícím se o zkušenosti z kriminalistické praxe. Cílem prověřování sebevražd a podezřelých úmrtí je jednoznačné vyloučení cizího zavinění na smrti druhé osoby a stanovení, že nejde o podezření ze spáchání trestného činu. Vůdčí zásadou prověřování sebevražd a podezřelých úmrtí je postupovat při prověřování tak, jako by se jednalo o podezření z vraždy, pokud není prokázán opak. Je třeba znovu zdůraznit, že se tedy jedná o kriminalistickou zásadu, a nikoliv nařízení.
        Provedenou analýzou policejních statistik bylo zjištěno, že v rámci České republiky bylo zadokumentováno v roce 2007 1 645 sebevražd, v roce 2008 1 967 sebevražd, v roce 2009 2 079 sebevražd, v roce 2010 2 424 sebevražd, v roce 2011 1 957 sebevražd. Toto číslo však není definitivní, neboť lhůta pro splnění povinnosti policejního orgánu ohlásit sebevraždu do statistických výstupů je tři měsíce. To znamená, že absolutní číslo počtu sebevražd bude známo v dubnu 2012. V těchto číslech jsou zahrnuty jak dokonané sebevraždy, tak i pokusy. Z toho vyplývá, že nedochází k poklesu sebevražd v posledních letech, ba právě naopak.
        Nezastupitelným úkonem tak jako u vražd je provést oznámení sebevraždy nebo podezřelého úmrtí, důsledné ohledání -