Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už jsem avizoval v minulém bodu, tento bod bude mnohem složitější, protože to v žádném případě není technická nebo drobná novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
        Navrhovaná právní úprava se pokouší řešit nedostatky současného systému péče o ohrožené děti v České republice. Nedostatky spočívají především v nedůsledné ochraně práv dětí, zejména upřednostňování ústavní péče před péčí v náhradním rodinném prostředí. V případech, kdy z jakýchkoli důvodů dítě nemůže být vychováváno v rodině, měla by být náhradní rodinná péče prvořadým řešením situace dítěte. Institucionální výchova může být východiskem jen tehdy, pokud bude vyhodnocena jako nejlepší postup v zájmu dítěte.
        Podnětem pro změnu dosavadní právní úpravy se stala především opakovaná negativní hodnocení České republiky při naplňování závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte ze strany Výboru OSN pro práva dítěte v letech 2003 a 2011. Návrh zákona také reaguje na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a na nálezy Ústavního soudu České republiky související s ochranou práv dětí. Předloženou změnu právní úpravy ochrany práv dětí je třeba také vnímat v kontextu procesu transformace systému péče o ohrožené děti, který v České republice probíhá již několik let. ***
        Cílem novely, kterou máte před sebou, je především vytvoření zákonných podmínek pro systematickou práci s rodinami. Především je potřeba vynaložit maximální úsilí na to, aby dítě mohlo setrvat ve svém přirozeném rodinném prostředí. Pokud to není možné, pak je potřeba hledat dítěti náhradní rodinné prostředí. Systém tedy bude orientován především na prevenci ohrožení dítěte a na včasná řešení situace, do které se dítě dostává.
        Neméně důležité je zkvalitnit a profesionalizovat pěstounskou péči. Ta profesionalizace, to prosím není žádný pejorativní způsob toho, že z něčeho chceme dělat kšeft, tak jak je někdy podsouváno. Jde o to, aby pěstouni, kteří se starají o děti, především o děti zdravotně postižené, měli dostatečné zázemí, dostatečnou odbornou pomoc, dostatečnou přípravu na převzetí dítěte, vytvořené podmínky pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb, a to jak pro stávající pěstounské rodiny, tak pro nové pěstouny.
        Novela zákona stanovuje také závazné postupy pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Myslím si, že není příliš nutné zdůvodňovat, proč je tato oblast tak důležitá. V řadě jednotlivých případů došlo k pochybením v této oblasti a je potřeba mnohem lépe formulovat závazné postupy těchto orgánů. Především se tak má stát zavedením standardů kvality práce, institutu sociální kurately, vyhodnocováním situace dítěte a rodiny, případně individuálním plánem ochrany dítěte.
        Dovolte mi na závěr uvést, že v souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku jsou také navrženy změny zákona o rodině. Navrhovaná úprava je konstruovaná tak, aby do nabytí účinnosti nového občanského zákoníku mohla fungovat samostatně, a po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku byla v souladu s ním.
        Účinnost zákona je navrhována od 1. července 2012, a to především s ohledem na naléhavost změn v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.
        Předložená novela zajistí důslednější ochranu práv dětí, proto bych vás chtěl, kolegyně a kolegové, požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení, kde předpokládám, budeme mít dostatek prostoru pro diskusi o jednotlivých ustanoveních. Proto také předem avizuji, že nebudu navrhovat zkrácení lhůty, protože si myslím, že je potřeba vytvořit dostatečný prostor pro diskusi nad tak závažnou problematikou.
        Děkuji za pozornost.