Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi dodat několik vět k problematice kácení.
        Musím říct, že se prosím snažme odlišit situaci, kdy se jedná o snahu - věřím nás všech - zachovat tradiční česká stromořadí jako součást české krajiny, jako historický úkaz nebo stav, který máme jako dědictví po svých předcích a které má zůstat součástí české krajiny i české komunikační sítě. Musím říct, že pro mě je těžko přijatelná argumentace, že vykácíme staré aleje. Klasický příklad, který byl uváděn, je třeba Žižkovo pole na Vysočině - alej, která nepochybně zasahuje do komunikace. Každý, kdo tam jezdí, to ví, a každý, kdo tam jezdí, ví, že musí přizpůsobit řízení vozidla stavu a šíři této komunikace.
        V tomto ohledu já se domnívám, že bychom měli podpořit návrhu výboru pro životní prostředí, který vypouští tuto agendu, a zabývat se novelou zákona 114 nikoliv metodou nějakého přívažku, ale samotnou novelou, která jasně řekne, že tady je zájem na ochraně stromořadí, a na druhou stranu nekomplikovat situaci náhodných dřevin, které mohou zasahovat, pokud to nejsou dřeviny svým způsobem vyžadující ochranu, aby bylo jasno, které mohou komplikovat režim na komunikacích v ČR, jako jsou nálety apod., ať už to jsou silnice, nebo dráha. Ale zkrátka jedna věc, co by měla být prioritou, je zabránit masivnímu kácení alejí. I s ohledem na správu, kterou z velké části vykonávají naše krajské úřady. A ono by to někdy bylo o tom, že kdyby se tomu trochu víc věnovaly, pak bychom nemuseli tolik kácet.