Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Budu reagovat na dvě věci. Ani v jedné z těchto dvou věcí nebudu souhlasit s panem kolegou Farským. Obecně. Nečekal jsem, že ve třetím čtení budeme až takhle široce diskutovat tento tisk, protože v prvním čtení kolega Farský tuším nevystupoval, ve druhém čtení taky nevystupoval. Myslím, že ve třetím čtení už před hlasováním je to trošku pozdě.
        Nicméně, první věc, a tam souhlasím zcela s panem ministrem, dle mého názoru navrhovaná právní úprava pouze vhodným způsobem reflektuje specifický vztah mediace a advokacie, zejména pokud jde o přípravu advokátů nebo advokátních koncipientů na výkon mediační činnosti a kárný dohled nad výkonem mediace ze strany České advokátní komory. To jsou faktory, které dle mého názoru zákonitě povedou k neustálému zvyšování kvality poskytovaných služeb mediátora.
        Podle návrhu zákona bude dohled nad dodržováním povinností stanovených mediátorovi vykonávat Ministerstvo spravedlnosti. To se nebude týkat mediátorů, kteří jsou advokáti. U těch je totiž zákonem stanovena kárná odpovědnost vůči komoře, která směrem k nim vykonává disciplinární pravomoc ve stejném rozsahu, v jakém bude ministerstvo vykonávat dohled nad činností ostatních mediátorů. Dohled nad činností mediátora advokáta je pro oblast mediační činnosti zvláště garantován v ustanovení části 6. návrhu zákona novela zákona o advokacii, kárná odpovědnost a pozastavení činnosti. Tím dojde ke snížení nákladů, které by muselo ministerstvo vynakládat na výkon dohledu nad mediátory advokáty a zároveň se nebude muset složitě řešit otázka střetu dohledové pravomoci ministerstva a zákonem stanovené povinnosti mlčenlivosti advokáta tak, jako se řeší například v trestním řádu při domovní prohlídce nebo v daňovém řádu při provádění daňových kontrol.
        Je též třeba zdůraznit, že advokát mediátor s tím, že v určitých konkrétních případech bude vykonávat činnost mediátora, neztrácí základní atributy profese advokáta, mezi něž patří zejména nezávislost. Tou je třeba rozumět mimo jiné především nezávislost na státní exekutivě. Především z tohoto důvodu není na místě podřizovat advokáta mediátora přímé dohledové pravomoci ministerstva, stejně jako jí nepodléhá poskytování právních služeb podle zákona o advokacii, které je přenecháno komoře jako samosprávnému orgánu zřízenému zákonem.
        A ta druhá věc, ke které bych se chtěl vyjádřit, tam s panem ministrem nebudu souhlasit. Je to otázka vykonatelnosti mediační dohody. Dle mého názoru se mediační dohoda bude rodit velmi obtížně. Koneckonců půjde o spor dvou stran a tam je to vždycky obtížné. A v okamžiku, kdy tyto dvě strany, nebo jich může být i víc, dospějí ke konsenzuálnímu řešení sporu, mají obvykle zájem vyřešit tuto věc jednou provždy. Mají zájem vyřešit tuto věc jednou provždy bez obavy, že se stane předmětem zdlouhavého soudního řízení, pokud by mediační dohoda nebyla respektována.
        Je-li mediátorem advokát, a zde zdůrazňuji, že mnoho advokátů už dnes mediaci provádí, pak je zde možnost, aby úspěšný výsledek mediace stvrdil v této podobě. Odpovídá-li mediátor advokát za obsah mediační dohody, jak rovněž navrhuje usnesení ústavněprávního výboru včlenit do § 3 odst. 3 návrhu zákona, přispěje tato možnost ke zvýšení zájmu konfliktních stran o řešení jejich sporu právě formou mediace. Začlenění této možnosti do zákona bude tedy motivovat strany sporu k volbě mediace a tím může jedině pozitivně ovlivnit hlavní účel tohoto zákona. To znamená odbřemenění justice.
        Děkuji za pozornost.