Dobrý den, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Chtěl bych předložit pozměňovací návrh k návrhu zákona o poštovních službách. Po jeho přečtení bych pak stručně okomentoval, proč jsem se k tomu rozhodl. Ten pozměňovací návrh je velice jednoduchý a věřím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se po zvážení k němu i přikloní.
        V § 1 se doplňuje odstavec 3, který ní: Za poštovní službu se nepovažuje služba spočívající v přepravě zásilky fyzickou nebo právnickou osobou, která k ní má po dobu přepravy přístup nebo ji pro odesilatele a adresáta monitoruje, a to na základě smlouvy obsahující odpovědnost poskytovatele služby za tyto povinnosti. Zejména se jedná o kurýrní službu.
        Proč mě tento pozměňovací návrh vede k tomu, abych ho předložil, stručně zdůvodním. Bylo tady řečeno mnoho slov, s kterými nemohu souhlasit, protože si myslím, že Poslanecká sněmovna by neměla nikdy tady říkat o některém šampionu. Řekl bych, že jsme vymlátili mnoho prázdné slámy a tím šampionem my si můžeme tady nazvat společnost FOFR, která je ryze český podnikatelský subjekt, který je taky na trhu poštovních služeb. Ale to sem nechci vnášet.
        Chtěl bych vám říci, že trh byl liberalizován. Plně souhlasím s panem ministrem, jsme dvacet let po liberalizaci trhu. Hovoříme tady k zákonu, který se týká poskytování v zásadě logistických činností týkajících se listovních, expresních, kurýrních a balíkových služeb. Dle mého soudu i ten zákon by měl nést takový název s tím, že ty firmy, které na našem trhu vedle sebe působí, včetně zmiňované České pošty, tak se přesně strefily do svých segmentů. Přesně jako je to u restaurací, jeden vaří italskou kuchyň, druhý vaří řeckou atd. Tak přesně to je v tomto segmentu.
        My otevíráme trh listovních zásilek, a nechť se naplní pouze směrnice Evropské unie. My stále všichni bojujeme proti Evropské unii, ale oprosťme se od toho češství a věnujme se pouze tomu, co ta Evropská unie naplňuje ve svých směrnicích. To je právě ta zmiňovaná směrnice Evropského parlamentu 97/67, která byla novelizovaná a řeší vnitřní trh poštovních služeb.
        Abych se dostal k meritu věci. Kurýrní služba nabízí přepravu zásilek se stanovenými rozměry do místa určení. Je pro ni charakteristická vyšší rychlost přepravy, způsob naložení a cena přepravy. Tato doprava umožňuje značnou flexibilitu ve změnách adresy dodání, což někteří ti podnikatelé nejsou schopni vykonat, případně v objemu přepravovaného zboží. Její výhody spočívají v okamžitém vyzvednutí zásilky u odesilatele a následném bezodkladném předání zásilky adresátovi. Většina poskytovatelů kurýrních služeb nabízí přepravu zásilek 365 dní v roce po celé ČR, Evropské unii, celém světě. Nakonec ty firmy znáte.
        To, co tady předkládám, je v souladu s bodem 27 zmiňované směrnice evropské, kde expresní a kurýrní služby se nepovažují za služby, kterými lze nahradit všeobecné služby. A na základě toho v bodě 28, kde se hovoří o vyrovnávacím fondu, kde je jasně řečeno, a záleží na tom, k čemu se vláda přikloní, jestli to budeme financovat ze státního rozpočtu, řekli jsme, že ne, tak mi tady chybí to, že k těm debatám sem nepřizvali toho třetího. My se tady bavíme s jedním a půltým a ten třetí tady chybí. A tam na základě toho - proto se tady hovoří, že vyrovnávací fond bude tvořen na základě transparentnosti a nediskriminačních kritérií, a hovoří se v té směrnici i o tom, že pokud ten trh zliberalizujeme a do těch listovních zásilek, těch pohledů k Velikonocům vstoupí někdo další, tak právě ta směrnice uvažuje i o interoperabilitě, kdy je potřeba vybudovat takové podmínky, aby ti dva - tomu se dá říct třeba kooperace nebo souznění anebo partnerství, které musí být založené na vzájemné důvěře. Nemůže být a priori založené už na tom, že někoho budu podrážet a ten druhý se nemůže cítit tak, že někdo mě bude oklamávat svými hospodářskými výsledky a já se mu budu podílet na dofinancování jeho ztráty. Vždyť si to můžete přenést do kteréhokoliv odvětví. Můžeme se přenést do řeznictví, které je nám blízké. Někdo bude vyrábět jitrničky a to, že je nikdo nekupuje, bude chtít ten, kdo dělá šunku, aby mu to dotoval. Ale pokud oni se dohodnou tak, jak to bývalo v těch klastrech dneska nazývaných, dříve to byly normálně profesní cechy, to znamená, že tam se vzájemně podporovaly. A to je naplnění té evropské směrnice. Tak k tomu přistupujme. A protože tady ty služby kurýrní, expresní, jak já jsem říkal především ta kurýrní, ale není to už ta služba jako ve středověku, že kurýr jel Evropou na koni a v tubusu vezl nějakou důležitou zprávu třeba Karlu IV.
        Děkuji za pozornost.