Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážený pane premiére, kolegové a kolegyně, já bych už v tuto chvíli nevystupoval, protože se zdá, že je rozhodnuto o výsledku hlasování v Poslanecké sněmovně, ale nutí mě k tomu způsob, jakým vládní koalice absolvovala tuto diskusi o důvěře vládě. Já si nevzpomínám, že by kdykoliv v minulosti, kdy se v Poslanecké sněmovně debatovalo o tak vážné otázce, jako je důvěra vlády, nikdo ze členů vlády nevystoupil proto, aby zde argumentoval ve prospěch vládního programu. ***
        Na začátku dnešního dne pan premiér Nečas ve svém úvodním vystoupení hovořil o tom, že vládní koalice chce trpělivě vysvětlovat opozici své záměry. Způsob, jakým proběhla rozprava, nám ukázal, jak vážně to pan premiér myslí. Jak můžeme panu premiérovi věřit, že to, co tady říká, myslí vážně, jestliže nejprve prohlásí, že vláda chce trpělivě vést dialog s opozicí, a potom v rámci několikahodinové rozpravy nikdo ze členů vlády nevystoupí, aby reagoval na argumenty opozice? Já si myslím, že ta dnešní debata byla velmi věcná. Byla tady celá řada přímých otázek na členy vlády.
        Já přemýšlím, proč k tomu došlo, proč vládní koalice a tato vláda zvolila metodu chladné arogance, kdy ignorovala jakékoliv připomínky ze strany opozice. Já to pokládám za velmi špatné znamení pro budoucí vztahy mezi vládou a opozicí v Poslanecké sněmovně. Právě ten způsob, jakým proběhla debata o programovém prohlášení vlády. Vy jste nevystoupili, vy jste neřekli jediný argument na obhajobu vašeho vládního programu s výjimkou úvodního a závěrečného vystoupení předsedy vlády. Lze se jen dohadovat, proč k tomu došlo, zdali ten, kdo mlčí, souhlasí, nebo zdali ministři této vlády nejsou schopni argumentovat tak na výši, že jim pan premiér zakázal, aby v této diskusi kdokoliv z nich vystoupil a hájil vládní program.
        Já se domnívám, pane premiére, že vám není možné důvěřovat. Vy jste zde na začátku řekl, že chcete vést dialog s opozicí, a pak jste ho ignoroval. Ignoroval jste ho celé jednání Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že vám nemůžeme důvěřovat prostě proto, že vy osobně, vaše politická strana, koaliční strany jste vydali celou řadu prohlášení a výroků již před těmito volbami do Poslanecké sněmovny a máloco z toho jste dodrželi.
        Děkuji vám, pane premiére, vy jste tady řekl celou řadu pěkných slov. Ale jak vám můžeme důvěřovat, když jste před volbami říkal, že nezvýšíte daně, pak jste to upravili a budete zvyšovat daň z přidané hodnoty? Pak jste to znovu po volbách upravili, a nyní dokonce chystáte plošné zvyšování daní z příjmů.
        Jak vám, pane premiére, máme důvěřovat, že to, co říkáte, myslíte vážně, když jste před volbami jako ODS rozhodně popírali, že byste rušili podporu stavebního spoření? Nedej bože zpětně.
        Jak vám, pane premiére, máme důvěřovat, když vy sám osobně jste před volbami říkal, že ekologická superzakázka je podivná a že by ji vláda měla přezkoumat, a teď se nic neděje, pokračuje, jako by žádné volby nebyly?
        Jak vám, pane premiére, máme důvěřovat, když jste před volbami prosazoval překvapivě v čele ODS přímou volbou prezidenta republiky, a teď se ukazuje, že tato vládní koalice už přímou volbu prezidenta nechce a že se připravuje opět na volbu Poslaneckou sněmovnou a Senátem?
        Jak vám, pane premiére, máme důvěřovat, že splníte vaše protikorupční opatření, když stejné závazky přijala a poté zrušila vláda, ve které jste byl místopředsedou?
        Já myslím, že to jsou absolutně konkrétní příklady toho, kdy vy sám osobně či vaše koaliční strany jste nedodrželi sliby a nedodrželi slovo. Ten poslední příklad jsme tady všichni zažili. Mě to mrzí, ale pane premiére, my vám důvěřovat nemůžeme a pro tuto vládu hlasovat nebudeme. (Potlesk poslanců ČSSD.)