Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se musím přiznat, že nejprve musím reagovat na své předřečníky. Já si myslím, že řada problémů zde ve Sněmovně vzniká opakovaným nedorozuměním resp. neschopností chápat to, co ten druhý ve Sněmovně říká.
        Pan předřečník, pan poslanec Tluchoř, tady říkal, že ministři TOP 09 neudělali reformy a nyní se za to platí. ***
        Já musím říci, že v tomto kontextu mně přijde velmi úsměvné, když jezdím kolem českých silnic a vidím billboardy ODS, na kterých vidím předsedkyni Poslanecké sněmovny paní Němcovou, která říká: zatočíme s příživníky, obzvláště v kontextu toho, co tady nyní zaznělo, mně to přijde se vší pokorou vůči paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, se vší mou snahou o snahu o pochopení, co tím myslí po těch dvou letech koalice premiéra ODS, za velmi obtížně akceptovatelné, pokud to nemá býti opravdu výsměch občanům ČR.
        Z druhé strany musím říci ale, že já mám rád velmi historii a že mě velice zaujalo to srovnání, kdy Češi se postavili vůči zvyšování daní, ale pro změnu musím říci, že z historického kontextu se domnívám, že v tomto směru problém mezi ODS a TOP 09 je ještě jaksi historicky hlubší, protože si velmi dobře pamatuji na to, kdy i spory neřešené mírumilovnou cestou, ale cestou válečnou, jako byla kupříkladu Bílá Hora, na koaličních jednáních pan předseda Schwarzenberg označoval za občanskou válku, a nikoliv vymezení českého království vůči státu jinému.
        Nicméně nyní mi dovolte přejít k tomu se vymezit přímo ke slovům pana premiéra Nečase a pana ministra financí v kontextu nyní předkládaného daňového balíčku.
        Jestli je něco, co nejsem schopen vůbec pochopit a co považuji za pro mě nepochopitelná slova pana premiéra, kdy bych nesmírně rád pochopil jeho zákulisní motivaci, s jakým významem a proč řekl větu, kterou řekl, ale musím ji opakovat, že podle Eurostatu mají Češi jedny z nejlevnějších potravin. To se přiznám, že musím říci, že mně vyrazilo dech. Když se tady opakovaně říká, a dokonce už ani ministr financí nezpochybňuje, že v Polsku jsou potraviny o třetinu levnější, v Německu o 20 % levnější, a existují k tomu mnohá srovnání, která uvádí mimochodem i Česká televize nebo jiné televize, tak přesto se postavit před národ do Poslanecké sněmovny a říci, že podle Eurostatu máme jedny z nejlevnějších potravin v Evropě, považuji za projev šílenství. A považuji to za stejný projev šílenství jako slova, která se mi z tohoto hlediska vybavují, od Benjamina Franklina, který definoval šílenství tak, že šílenství je opakování toho samého s očekáváním, že to přinese jiný výsledek. Je to totiž úplně stejná snaha, tak jak o tom tady mluvil pan poslanec Doktor, že když nám jednou nezafunguje zvýšení DPH a nevybereme to, co jsme předpokládali, tak ho budeme opakovat znova. Možná že pan premiér si myslí, že když se bude stále odvolávat na tabulky Eurostatu a na rating v dluhových rejstřících, stejně jako když nám bude vyprávět o tom, že zvýšení DPH přinese více peněz do státní kasy, že ona opakovaná snaha tady říkat tuto zjevnou nepravdu, resp. tyto zjevné nepravdy v konečné fázi možná někoho přesvědčí. Ano, Goebbels říkal, že opakování i zcela zjevné nepravdy nakonec někoho přesvědčí. Ne, já bych poprosil některé zde přítomné psychiatry, aby se vyjádřili k tomu, jestli už Franklin měl tehdy pravdu, když konstatoval, že šílenství je opakování toho samého s očekáváním, že to přinese jiný výsledek. Mě ta psychiatrická definice přijde velmi trefná a v kontextu prezidenta Spojených států amerických i důstojná srovnání s českým premiérem.
        Nicméně i když vynechám debatu o ceně českých potravin, německých potravin, polských potravin, myslím, že je naprosto zásadní se vymezit i vůči nepravdám, které tady řekl pan předseda Sobotka. DPH není jedinou příčinou, proč máme drahé potraviny nebo léky. Máme vyšší cenu nafty, než bychom ji měli mít, a mohli bychom ji o dvě koruny snížit, a když jsem já naivně jako ministr dopravy předkládal návrh na snížení ceny nafty, nechal jsem se přesvědčit od pana ministra financí, že to uděláme později. Máme kartelové dohody v českém zemědělství, které mimochodem tady vznikly díky privatizaci některých státních podniků v oblasti zemědělství, které tady vytvořily vertikální monopoly anebo alespoň oligopoly, které objektivně manipulují s cenou, spekulativně manipulují s cenou potravin, a tím činí potraviny dražší. A je správné připomenout to, že tyto velké privatizace probíhaly právě s odpovědností sociální demokracie.
        Nicméně v tomto kontextu je zapotřebí si přiznat, že když já jsem se snažil na Ministerstvu dopravy eliminovat oligopol stavebních společností, který naopak pan premiér se svým mazánkem panem ministrem Dobešem nyní tak rád šanuje do úrovně přesvědčování úředníků na Ředitelství silnic a dálnic, aby se ukázalo, že problémy společnosti EUROVIA nejsou trestněprávního charakteru a že Ředitelství silnic a dálnic se možná ničeho nedopustilo, resp. že Ředitelství silnic a dálnic má říci, že společnost EUROVIA se ničeho nedopustila, je jenom jedním z dalších prvků toho, o čem tady mimochodem hovořil pan poslanec Doktor, o tom, co jednotliví kmotři v kontextu konkrétních oligopolů působí České republice za škodu.
        Nicméně já za půvabné považuji už první vystoupení k tomuto bodu, a to od pana ministra financí. Odhlédnu-li od určitého formálního pro mě překvapení, to je to, že ministr financí sdělí, že předkládaný návrh je návrh, se kterým spojí vláda důvěru, což samo o sobě značí, jestli tady bouchá do stolu ministr financí, anebo předseda vlády, takže si myslím, že tak podstatnou věc, jako že tento bod souvisí s důvěrou vlády, nemá premiérovi ukrást ministr financí, ale má ho se vší důstojností sdělit pan premiér sám, tak je dobré říci a připomenout větu pana ministra financí, který nám tady sdělil, že nepřijetí tohoto zákona, nepřijetí zvýšení daní je natolik zásadní fiskální problém, natolik zásadní rozpočtový problém, natolik zásadní vládní problém, že to dokonce hraničí s ohrožením suverenity České republiky. To je další výsměch této vlády a pánů ministrů a pana premiéra. ***
        Dámy a pánové, ohrožení suverenity v kontextu rozpočtů a rozpočtové politiky bylo před několika měsíci, když tato koalice protlačila touto sněmovnou za pomoci sociální demokracie akceptaci Evropského stabilizačního mechanismu, zásah do primárního práva České republiky, legalizaci toho, že až si někdo v Bruselu vzpomene, tak za konkrétní situace sem prostě přijedou páni vybrat peníze, desítky miliard korun. A tito pánové budou vybavení imunitou, vůči které Česká republika se v tomto kontextu mezinárodně zavazuje. Někdo může říct, že tím drobným krokem k tomuto stavu je přijetí eura. Ano, pan ministr financí mě při schvalování Evropského stabilizačního mechanismu tady školil na to, že přijetí eura není na nás, ale že je na Evropské unii, aby nás přijali do tohoto prestižního klubu, který tiskne papírky ztrácející svoji hodnotu a který jednoznačně v kontextu toho, o čem jsme tady hovořili v brzkém odpoledni, při vývoji evropských i amerických trhů a tištění těch dolarových i eurových papírků vytváří a roztáčí situaci, která jednoznačně hrozí více než vážnějším stavem, než který v současné době Česká republika se slovem recese zažívá.
        Přesto tou další lží pana ministra financí je předkládání státního rozpočtu s jednoprocentním růstem pro příští rok. A tady už od mých předřečníků několikrát zaznělo, jak přijde v únoru nové vázání a nové překvapení nad tím, že ekonomika neroste o jedno procento, ale v lepším případě stagnuje nebo upadá.
        Nicméně odhlédnu-li od všech ekonomických parametrů, a já se k nim ještě vrátím, je dobré v kontextu důvěry vlády a tohoto bodu připomenout i článek včerejšího Respektu, který nás informuje o tom, že - a teď se budu snažit citovat doslovně - neformální bezpečnostní poradce pana premiéra Ivan Langer je panem premiérem pověřen vyjednáváním ohledně současné koaliční krize. A mne by velmi zajímalo, jestli onen bezpečnostní poradce Ivan Langer, který bezesporu stojí se svými muži, jako je pan Bílek, jako je pan Červíček, jako je pan Salivar a řada dalších, v tomto směru v bezpečnostním systému státu, který po policejním puči a odvolání nezávislého policejního prezidenta Petra Lessyho bude součástí oněch vyjednávacích manévrů, které v tomto směru v rámci řešení koaliční krize pan premiér pověřil pana Ivana Langera řešením této krize.
        Pan premiér tady jako obvykle není. Až se vrátí a zazní tady ve zkratce zamyšlení nad úpadkem české konkurenceschopnosti, tak se bude tvářit, že to neslyšel a že o tom nic neví. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že pan premiér by nám měl říct, jaká je tedy oficiální pozice Ivana Langera z pozice poradce pana premiéra v oblasti bezpečnosti, že by bylo fajn se dozvědět o tom, jestli Ivan Langer opravdu podle zpráv Respektu je pověřen vyjednáváním v této ožehavé situaci.
        A velmi by mě zajímalo, jestli vedle citací Eurostatu a ratingových agentur z hlediska dlužnictví pan premiér se konečně laskavě vyjádří k tomu, co přijetí tohoto balíčku bude znamenat pro další úpadek v konkurenceschopnosti České republiky, co bude znamenat pro další nerůst z hlediska hrubého domácího produktu a co bude znamenat v žebříčcích konkurenceschopnosti z hlediska důvěryhodnosti této vlády.
        Děkuji vám za pozornost.