Děkuji, paní předsedající. Vážená přítomná - téměř nepřítomná vládo, páni ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji krásné odpoledne. Dovolte mi, abych i já v několika větách před závěrečným čtením a hlasováním se na chvíli zamyslel nad předloženým vládním návrhem a nad některými pozměňujícími návrhy. Snad vás aspoň některé tím ovlivním a hlavně příliš nezdržím, ty kolegy, kteří spěchají již domů, ale myslím si, že to je naše práce.
        Jak již nám sdělil pan zpravodaj Radim Fiala v prvním čtení, tak jde hlavně o technickou novelu, která obsahuje poměrně široký souhrn technických bodů až na jednu výjimku. Tou je povinná implementace směrnic Evropské unie ze dne 21. června 2011 v oblasti spotřebních daní u tabákových výrobků na novou sazbu, na novou minimální hladinu sazeb ze spotřební daně. Tuto směrnici je nutné splnit k 1. lednu 2014. Z důvodu zamezení skokového navýšení této spotřební daně Ministerstvo financí navrhlo toto navýšení rozdělit do dvou postupných kroků, a to k 1. 1. 2013 a k 1. 1. 2014. Hlavním cílem této směrnice je především zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví. Proto před samotným předložením legislativního návrhu nechala vypracovat takzvanou dopadovou studii. Závěr této studie jasně ukazuje, že jestli hlavně chceme snížit spotřebu tabáku a s tím spojené negativní jevy, tak je nutné dále navyšovat spotřební daň.
        Ministerstvo financí na základě této směrnice navrhlo změnu sazeb tak, aby k 1. lednu 2014 bylo dosaženo nových sazeb spotřební daně dle zmiňované směrnice. Bohužel jen opět na velice nízké hranici. Vyššího zatížení zejména drahých cigaret se vyvarovali údajně z toho důvodu, že to údajně podporovalo změnu spotřebitelských preferencí a přechod od drahých cigaret k levným, což by vedlo k poklesům výnosů spotřební daně. Dokonce ve výpočtu spotřební daně dochází poprvé v historii - prozatím to bylo vždy jen nahoru - k poklesu procentní složky sazby daně.
        Údajným důvodem, proč se snižuje tato procentní sazba, je to, že navržené sazby spotřební daně z cigaret reagují na růst základní sazby DPH na plánovaných 21 %. U cigaret zdaňovaných pevnou a procentní složkou sazby daně dochází totiž ke kumulaci efektu zvýšení dopadu DPH, neboť výše spotřební daně je vypočítána z konečné ceny těchto cigaret, tedy ceny včetně DPH. Úsměvné je, že to je vůbec poprvé, co pánové z Ministerstva financí uznali, že jimi navrhovaná DPH ve výši 21 % je hodně a špatně, a snaží se to zohlednit v procentní sazbě při výpočtu spotřební daně. Bohužel jen u určitých tabákových výrobků. Naopak u levnějších značek a baleného tabáku tak ohleduplní nebyli.
        Jak již jsem zde uvedl, jako důvod uvádějí vcelku zajímavý argument, že s rostoucí cenou nejlevnějších cigaret klesá počet zejména mladistvých začínajících kuřáků, které vyšší cena odradí od toho, aby s kouřením začali. To mají pravdu, ale nabízí se tu otázka, proč ve skutečnosti se ve svém návrhu drží stále jen na velice nízké hranici a také proč i v tomto mírném zdanění je nerovnoměrný přístup, který takzvaně nadržuje zejména prémiovému segmentu tabákových výrobků - pane ministře.
        Ministerstvo financí navrhuje zvyšování daní tu či onde, a dokonce navrhuje snižování valorizaci důchodů, či naopak zavádění mimořádného zdanění vysokopříjmových skupin atd., ale v tomhle ohledu podle mého názoru je pasivní a nevyužívá veškeré rezervy, které by využívat mohlo. Co je důvodem, proč to takhle je? Nebuďme naivní. Podle mého názoru je za tím jen a jen byznys. ***
        Česká média nedávno uvedla možnou odpověď na tyto otázky. Dovolte mi, abych se s vámi o ně podělil. Uvedla, že česká pobočka předního výrobce a prodejce tabákových výrobků Philip Morris zaznamenala v pololetí roku pokles čistého zisku, i odbyt cigaret z kutnohorské produkce Philip Morris v Česku se ale meziročně snížil o 8,1 % na 4,29 mld. Generální ředitel této firmy přiznal, že - cituji: "Odbyt je pod tlakem a pokračuje trend přechodu spotřebitelů na cigarety s nižším daňovým zatížením a na tabák pro ruční výrobu cigaret." Dokonce i samotný ministr financí nám zde v Poslanecké sněmovně nedávno odpověděl, jak to vlastně ve skutečnosti je. Řekl: "Pokud by ovšem kuřáci drahých cigaret utíkali, jako že poslední dobou utíkají, do kouření levnějších cigaret, tak mi to jedno není, protože by nám mohli zavřít Kutnou Horu." A to je úplně jednoduchý důvod, proč máte na stole takovýto návrh, jaký máte. Takže ne odradit mladistvé od kouření, ale Kutná Hora se za tím skrývá.
        Mediálně to vypadá, jako by pan ministr měl hlavně starost o zachování cca 1 200 pracovních míst v Kutné Hoře. Je ovšem na druhou stranu divné, že neměl nedávno zájem o jiná pracovní místa, konkrétně o podporu průmyslové zóny Nad Barborou v Karviné z peněz, které kraj ušetřil na zóně Nošovice. Tuto průmyslovou zónu nepodpořil. Tato průmyslová zóna by podle mého názoru velice pomohla tomuto regionu s nejvyšší nezaměstnaností.
        Vypadá to tedy tak, že v pozadí se skrývá něco jiného. Ne zaměstnanost či obava o nezaměstnanost, pane ministře.
        Jak již jsem uvedl, údajným hlavním oficiálním důvodem dle důvodové zprávy zvýšení spotřební daně u nejlevnějších cigaret více než u těch dražších je to, že tím odradí mladistvé začínající kuřáky, které by vyšší cena měla odradit od toho, aby začali s kouřením. To je podle mne v principu správný přístup, neboť v České republice je v populaci nad 15 let přibližně 26 % kuřáků. Mladiství ve věku od 15 do 18 let kouří kolem 40 %. První cigaretu si zapálí děti v průměru mezi desátým a dvanáctým rokem. Od čtrnácti let se příležitostné kouření mění v pravidelné. V roce 1974 bylo mezi patnácti- až osmnáctiletými osobami 13 % kuřáků. V roce 1995 kouřilo již 26 % dětí ve stejné věkové kategorii. Přes 80 % spotřebitelů tabáku začalo kouřit před dovršením 18 let. Tato čísla dokazují rostoucí trend spotřeby tabáku u dětí a zároveň nás informují o tom, v které části života se lidé stávají spotřebiteli této komodity. Osmdesát procent kuřáků se totiž stává konzumenty tabáku, jak jsem řekl, před 18. rokem věku.
        V České republice je vcelku asi 2 200 000 kuřáků a každoročně u nás umírá na následky kouření více než 18 000 lidí, což odpovídá v průměru více než 50 lidem denně. Celosvětově se odhaduje počet kuřáků na 1,3 mld. a počet úmrtí v důsledku kouření za jeden rok na 5 milionů. A toto číslo se stále zvyšuje.
        Problém je v tom, že v tabáku je obsažen nikotin, který je vysoce návykovou psychoaktivní látkou, která způsobuje závislost, která nutí člověka kouřit i přes částečné znalosti zdravotních následků a úsilí přestat. Někteří zde přítomní kolegové se možná na mne budou zlobit, ale nejde o nedostatek vůle nebo poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění. Při dlouhodobém užívání vzniká dokonce na nikotin i fyzická závislost. Jedná se o drogovou závislost a svou silou bývá přirovnávána k závislosti na heroinu. Toto si mnoho lidí nechce připustit.
        Místo toho, aby stát proti této drogové závislosti razantně bojoval, tato fakta pomíjí. Ministerstvo financí se místo toho upnulo především na druhou roli této spotřební daně, a to na roli fiskální ve snaze zvýšit její příjem. Předpokládá, že příští rok přinese vyšší daň státnímu rozpočtu o 1,4 mld. Kč a o rok později o 1,9 mld. Kč více ve srovnání s letoškem. Ministerstvo financí tím, že jde pouze na mírné zvýšení spotřební daně, v podstatě tabákový průmysl podporuje a postupně se takto stalo pouhým subjektem, který přijímá z tohoto obchodu s návykovou látkou, která způsobuje drogovou závislost, stálou rentu v podobě spotřební daně.
        S určitou nadsázkou by se dalo říci, že Ministerstvo financí je v podstatě největší drogový dealer. A když jednou to takto je, bylo by dobře, kdyby alespoň část výnosů z této spotřební daně byla příjmem zdravotnického resortu. Je potřeba si uvědomit, že cigarety jsou jediné spotřební zboží, které, je-li užíváno podle návodu, způsobuje smrt. Přesto se jedná o zboží volně prodejné, a dokonce je možno jej propagovat pomocí reklamy. ***
        Málokdo ví, že cigaretový kouř obsahuje více než 4 tisíce chemických látek a z hlediska způsobení rakoviny je zařazen do nejvyšší možné kategorie. Tyto látky jsou nebezpečné pro samotného kuřáka, ale jsou uvolňovány i do ovzduší a posléze inhalovány pasivními kuřáky. Kouření v České republice má tak na svědomí každoročně smrt tří tisíc pasivních kuřáků. V průměru si kuřák zkrátí život o patnáct let a každý druhý kuřák kouření podlehne. Každý šestý kuřák pak dostane rakovinu plic.
        Toto jsou jasné a jednoznačné argumenty, proč zvýšit spotřební daň u tabákových výrobků, a to nejen o trošku, jak to předkládá pan ministr financí, ale na hranici významně odrazující, například podle mého názoru tak, aby krabička cigaret stála aspoň 200 Kč. Zatím takový názor zde nebyl předložen. Zatím.
        Je zcela logické, že tabáková lobby se takovému trendu brání, a tak pravděpodobně z její dílny se objevil nový nebezpečný argument, jehož principem je vnutit politikům a veřejnosti mylnou představu, že stát na kouření vydělává. Nebezpečné je to v tom, že tomu dokonce věří i samotný pan ministr financí a ministr zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví jsou totiž kuřáci přínosem pro státní kasu. Své tvrzení pak pan ministr opírá o pochybnou analýzu, podle které na spotřebních daních a DPH zaplatí kuřáci o desítky miliard více, než kolik stojí celkem jejich léčba.
        Výsledky této analýzy se velice nápadně podobají jednostranně zaměřené studii, kterou si nechala zpracovat společnost Philip Morris už v roce 1999, jejímž výsledkem byla bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu vlivem spotřeby cigaret. S výsledky analýzy souhlasí i ministr financí Miroslav Kalousek. Cituji: "Analýza potvrzuje to, co jsem si, upřímně řečeno, vždycky myslel, že je to přínosné, a nikoliv ztrátové." Kuřáci podle nich státní kase ročně přinesou 50 mld. Kč, zatímco jejich léčba stojí jen 6 mld. Kč. Realita je jako obvykle jiná. I když s tím mnozí zde přítomní nesouhlasí, tak podle mého názoru roční náklady na léčbu kuřáků činí ovšem až 80 mld. Kč. Oproti tomu je příjem z daní tabákových výrobků pouze asi 50 mld. Kč.
        Kouření tedy výrazně zatěžuje zdravotní systém České republiky a společnost jako celek tedy na kuřáky značně doplácí. Zvýšené náklady spojené s kouřením nesou spotřebitelé, stát, soukromé firmy, tudíž v podstatě tabákový průmysl nepřímo dotují. Pan ministr zdravotnictví jako lékař určitě ví, že více lidí umírá kvůli kouření na nemoci srdce a cév než na rakovinu plic. Právě tato léčba patří k nejdražším. Do nákladů souvisejících s kouřením je třeba započítat také následky pracovní neschopnosti, škody z požárů a řadu dalších faktorů. Z makroekonomického pohledu lze totiž tvrdit, že kuřák na pracovišti má nižší produktivitu než nekuřák. Zkrátka potřebuje si v určitých intervalech zapálit a je nervózní, když tak neučiní. Některé fyzické práce pro něj představují mnohem větší zátěž než v případě nekuřáků.
        Často je bohužel opomíjen jeden smutný fakt, který možná vysvětluje postoj pana ministra financí. Jde o to, že průměrný kuřák žije o 7,5 roku méně než nekuřák. Předpokládáme-li totiž, že kuřák bude žít o těch 7,5 roku méně, během kterých by nepobíral starobní důchod ve výši okolo 10 500 Kč - kuřáci statisticky vydělávají totiž méně -, připraví se o 630 tis. Kč. Každý rok tak stát na důchodech paradoxně ušetří částky v řádech desítek miliard korun vzhledem k tomu, že u nás kouří 28 % populace, a tedy i 28 % důchodců.
        Jak o tom přemýšlím, začínám si myslet, že toto asi možná je jedním z hrůzných důvodů pana ministra financí, proč navrhuje spotřební sazbu jen v těchto úrovních. Tím chce pravděpodobně ulevit výdajové části státního rozpočtu v oblasti vyplácení důchodů. Dopočítal jsem se s kolegou, že by to mohlo být, jak se mi dnes zmínil, až 20 miliard korun ročně.
        Tabákový průmysl nemá své jen zastánce na Ministerstvu financí, ale i jinde, možná i mezi vámi, což se ukáže v závěrečném hlasování. Určitě stojí za povšimnutí, že i například prezident Klaus nelenil a loni slavnostně přestřihl pásku nové části závodu největšího výrobce cigaret Philip Morris. A dokonce jeden z kandidátů na budoucího prezidenta, důchodce z Vysočiny, všichni asi víme, o koho jde, veřejně prohlašuje, že dobrý vlastenec kouří, pije a umírá na hranici důchodového věku. Cigaretku nebo dýmku si neodpustí nikdy. Navzdory přísnému zákazu si zapálil i v Šumavském národním parku.
        Je nepochybné, že daně za prodej tabáku nejsou přínosem pro ekonomiku státu. Kdyby totiž kuřáci přestali kupovat logicky cigarety, logicky by se zvýšila u nás nejen produktivita práce, ale peníze nyní vydávané za cigarety by mohly být použity k nákupu jiných výrobků či služeb, které jsou zdaněny DPH. Spotřební daně z tabáku vybrané státem představují jen přerozdělení již vytvořené hodnoty, tedy se nedají počítat jako přínos pro společnost.
        A na závěr první části mého vystoupení něco pro kuřáky, kterým se možná zdá, že jsou plány Evropské unie a pana ministra financí pro kuřáky příliš tvrdé. Mně vůbec ne. Jak jsem již řekl, jsou naopak velice mírné a měkké. Buďte rádi, že nežijete na Islandu. Tamní parlament v červenci 2011 projednával návrh bývalé ministryně zdravotnictví, podle které by se cigarety měly prodávat jen v lékárnách a na předpis.
        Ve druhé části mi dovolte upozornit na mnou podaný pozměňující návrh, který máte všichni k dispozici. Podstatou pozměňujícího návrhu, který jste všichni obdrželi, je - naopak od mého postoje k tabáku - snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč na litr. Jsem totiž přesvědčen, že snížení této spotřební daně je adekvátní reakcí na růst ceny motorové nafty a s tím související pokles prodeje této komodity u nás. Domnívám se, že snížení spotřební daně by mělo význam vzhledem ke konkurenčnímu nastavení cen v ostatních zemích a mohli by se vrátit ti, kteří tankují levně v zahraničí. Zdražení pohonných hmot je dnes natolik neúnosné, že je vzhledem k požadavku optimálního příjmu pro státní rozpočet kontraproduktivní.
        Současně mnou podaný pozměňující návrh navrhuje snížení spotřební daně z benzinu o 1,5 Kč na litr. Domnívám se, že snížení spotřební daně by snížilo negativní důsledky pro Českou republiku. Přijetí tohoto návrhu by podle odborných analýz znamenalo zvýšení prodeje pohonných hmot o 23 % a tomu adekvátní zvýšení příjmu státního rozpočtu v oblasti spotřební daně. Navrhované opatření je současně doprovázeno vyšším výběrem daně z přidané hodnoty. Státu by tak mohl po přijetí navržené úpravy vzrůst daňový příjem v následujícím období v součtu v závislosti na prodejní ceně pohonných hmot o 3 až 5 miliard korun. Takto získané finanční prostředky by měly být adresně využity při tvorbě příjmové stránky rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pomocí mechanismu operativní řízení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který takový postup umožňuje.
        Děkuji vám za pozornost a předem děkuji všem za podporu mnou podaných pozměňovacích návrhů. (Potlesk zleva.)