Dobrý den, vážená paní předsedkyně. Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, žádám vás o zařazení mimořádného bodu na jednání, který se vztahuje k podání vysvětlení nové ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové k projektu sKaret a další budoucnosti tohoto obřího a podezřelého IT experimentu.
        V minulých dnech jsme byli svědky řady rozdílných vyjádření od premiéra Nečase, který prohlásil, že se projekt musí předělat a zůstat dobrovolný. Vedle toho šéf České spořitelny Kysilka potvrdil, že systém sKaret zůstane beze změn. A ministryně Müllerová uvedla ve věci dobrovolnosti systému sKaret pro jejich držitele mnohé. Jeden den byla pro dobrovolnost, aby o pár hodin později otočila. Následně o několik dní později opět kontrovala příslibem dobrovolnosti s tím, že vše brzy zpřesní. Od té doby resort a jeho ministryně mlčí, ale my se z médií dovídáme, že během příštího půl roku proběhnou změny. Ale nevíme jaké, ke kterému datu, kdo je připraví. Premiér, šéf České spořitelny, nebo MPSV?
        Sporných věcí tohoto projektu je však víc. Proto mě zaráží, že vládě nevadí, že skrze tento polofunkční a kontroverzní systém podle odborných odhadů ročně proteče více než 80 mld. korun. Navíc smlouva mezi Českou spořitelnou a Ministerstvem práce a sociálních věcí dle právních specialistů obsahuje právní rozpor v zadávacích podmínkách a uzavřenou smlouvou. Proto žádáme ministryni Müllerovou, aby vysvětlila, proč jsou podmínky smlouvy s Českou spořitelnou tak jednostranně nevýhodné. Mluvím o nevypověditelnosti smlouvy, která je uzavřena na dlouhých 12 let, příslibu 98 % dávek včetně starobních důchodů. Vždyť tato smlouva de facto zavádí privatizaci veřejné moci. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v ní zavazuje, že bude vyvíjet veškeré maximální úsilí pro to, aby byla učiněna i změna legislativy tak, aby se Česká spořitelna stala, dalo by se říci, dvorním dodavatelem všech dávek včetně starobních důchodů občanů České republiky.
        Chtěla bych zdůraznit, že resort práce a sociálních věcí skrze své ministry za TOP 09 veřejně lhal celé společnosti, když prohlašoval, že sKarty nebudou sloužit k výplatě starobních důchodů. Kdokoli se podívá na smlouvu, která je uveřejněna na stránkách MPSV, zjistí, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí zavázalo k tomu, že přes sKarty půjde 98 % dávek včetně penzí. Jedinou výjimkou, která je učiněna v této smlouvě, jsou dávky, které by vznikly v případě nenadálých živelních pohrom.
        Dnes skrze sKarty prochází zhruba 80 mld. korun, které budou vypláceny v souvislosti se sociálními dávkami. Pokud by bylo přikročeno k tomu, že by přes sKarty byly vypláceny také důchody, znamenalo by to dalších zhruba 360 mld. korun, které by prošly přes Českou spořitelnu k občanům České republiky. Jinými slovy, v tu chvíli mluvíme dohromady o částce 440 mld. To je opravdu byznys, který by se jistě líbil i mnoha jiným bankovním domům. Nemluvě o tom, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí upsalo k dvanáctiletému závazku, na tři po sobě jdoucí volební období, tedy do roku 2024. Ať už v křesle ministra práce a sociálních věcí usedne kdokoliv, nezmění se podmínky této smlouvy. To znamená, že se Česká republika zavázala, že jednoznačně starobní důchody, veškeré dávky, 98 % výdajů, de facto veškeré mandatorní výdaje MPSV půjdou přes sKarty za asistence jednoho bankovního domu.
        Ráda bych zdůraznila, že po prostudování této smlouvy navíc zjistíte, že de facto tuto smlouvu není možné vypovědět. Důvody, pro které by Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo tuto smlouvu vypovědět, nejsou explicitně a jasně v této smlouvě zakotveny. Jde tedy o jednostranně výhodnou smlouvu zvýhodňující jeden soukromý subjekt, jeden bankovní dům. Za myšlenku privatizovat státní moc bankám musí nést vláda zodpovědnost. TOP 09 nese zvláště zodpovědnost za snahu podporovat monopolní bankovní subjekt, který zbohatne na zprivatizovaném systému sociální pomoci. A to navíc subjekt, u něhož má tato strana svůj účet.
        Nikdo nemůže v tuto chvíli, dámy a pánové, vyloučit riziko arbitráže ze strany České spořitelny, potažmo Erste Bank, vzhledem k již podepsané smlouvě a na základě z různých médií avizovaných změnách. Jak jsem říkala, tato smlouva je prakticky nevypověditelná. A pozor - minimálně třikrát či čtyřikrát v této smlouvě je uvedeno, že Česká spořitelna uzavírá tuto smlouvu pouze pod podmínkou a pouze v dobré víře, že 98 % výdajů, tedy těch zhruba 440 mld. korun, půjde v budoucnu přes sKarty. Jinými slovy, pokud jimi půjde těch pouhých 80 mld. korun, jak je to nyní a tak jak to umožňuje legislativa, je možné, že si v budoucnu Česká spořitelna, pokud budoucí ministr práce a sociálních věcí nevyvine ono maximální úsilí, o kterém se hovoří ve smlouvě, Česká spořitelna bude nárokovat kompenzaci finančních výdajů spojených s výdajem sKaret. To je to minimální, co se může stát. To maximální, co se může stát, je to, že potom bude hrozit České republice arbitráž. A to maximální, co se také může stát kromě toho, že jeden bankovní dům bude mít ten ohromný luxus, že na jeho účtu bude každý měsíc ležet 440 mld. korun, kromě toho se stane to, že starobní důchodci, důchodci, kteří nikdy nepoužívali platební karty, teď budou donuceni na základě této smlouvy platební karty používat.
        Z těchto závažných důvodů žádám Sněmovnu o zařazení mimořádného bodu na dnešní jednání, který se vztahuje k podání vysvětlení nové ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové k projektu sKaret a osvětlení jejich další budoucnosti. A prosím o zařazení tohoto bodu na dnešek jako pátý pevně zařazený bod po již pevně zařazených bodech.
        Děkuji vám za pozornost.