Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych vaším prostřednictvím zareagoval na předchozího řečníka, kolegu Jeníka, a zmínil jeden moment. Právě to, o čem on hovořil, a hovořil jménem velkých zaměstnavatelů, velkých průmyslových svazů, tak ukazuje, že ta novela, která byla původně míněna na úplně jiné profese, se bude míjet účinkem a bude působit výrazně destabilizujícím faktorem do segmentu zaměstnanců, a bude rozvolňovat pracovní trh. To je velice nebezpečné, protože z hlediska ekonomického i pro zaměstnance a v době hospodářské krize, nikoliv jenom recese, je právě podstatné, aby si udrželi perspektivu dlouhodobého stabilního místa a dlouhodobého ekonomického příjmu, které umožní řešit jejich životní situaci, to znamená půjčky, hypotéky, pokrytí nákladů na studium třeba pro své děti, ale třeba i spoření na důchod. Vždyť tato Sněmovna v podstatě přistoupila a rozhodla většinou vládních poslanců o privatizaci důchodového systému.
        Já tady o tom hovořím proto, že tím mysleli především jejich tvůrci, aby se pokryl segment krátkodobých zaměstnavatelů z hlediska prací, například brigádních, sezonních, letních, sběru různých plodin, lesních zaměstnanců, ale nikoliv aby se tím řešily zájmy velkých zaměstnavatelů v průmyslových odvětvích, aby se tím rozvolňovala ochrana zaměstnanců a umožňovalo se v podstatě nekonečné řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, nikoliv třeba po letech nebo třikrát tři roky, ale v podstatě po měsících donekonečna, a vytvářel se tak i ekonomický tlak na zaměstnance, že ve strachu ze ztráty zaměstnání budou přijímat stále méně a hůře placenou práci. (Potlesk z levé strany.)