Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, na úvod chci vyjádřit souhlasné stanovisko s panem navrhovatelem a s částí zprávy pana zpravodaje, že skutečně považuji za jediné možné, pokud se chce Poslanecká sněmovna chovat logicky, aby potvrdila zamítavé stanovisko a zamítla návrh zákona o NKÚ. Co ale ještě udělám, byť jsem s tím původně nepočítal, je, že ještě k samotnému zákonu o NKÚ řeknu pár slov, protože to, co tady přede mnou říkal pan zpravodaj Polčák, bylo, když to řeknu velmi jemně, velice zkreslené.
        Není pravda, že by senátoři napříč politickým spektrem nedávali věcné připomínky jak ke změně Ústavy, tak potom k návrhu zákona o NKÚ. Dokonce Senát Parlamentu České republiky přijal i doprovodné usnesení, ve kterém vyzval Sněmovnu, aby lépe provázala změnu Ústavy, což je rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, se zněním zákona o NKÚ. ***
        Ten problém, který Senát řešil, byl totiž v tom, že zákon o NKÚ v té podobě, dle názoru senátorů napříč politickým spektrem, pokud by byl schválen, by nebyl funkční. Já jsem o tom v Senátu mluvil čtyřicet minut. Nebudu vás tady tak dlouho zdržovat a omezím se pouze na dvě nebo tři poznámky.
        První poznámka. Zákon o NKÚ dle tvrzení předkladatelů a dle potvrzení pana viceprezidenta NKÚ Kaly počítal s tím, že po jeho schválení by se počet pracovníků NKÚ navýšil v průběhu tří let maximálně o 50. Upozorňuji, že na Slovensku v okamžiku, kdy schválili, že NKÚ bude kontrolovat kromě jiného i obce a kraje, došlo k vyčlenění 120 pracovníků na to, aby to zvládli. A i dneska prezident NKÚ na Slovensku říká, že to nestíhají. Pokud připustíme, a to je pravda, že Česká republika je dvojnásobná oproti Slovensku, pokud to myslíme vážně, mělo by zároveň dojít k tomu, že počet pracovníků NKÚ se v České republice zvýší minimálně o 240. S ničím takovým se nepočítalo. Čili to bylo obyčejné plácnutí do vody, které kdyby mělo být naplněno, by muselo znamenat jediné, a to že by pracovníci NKÚ přestali kontrolovat jiné instituce, které dneska kontrolují. Protože těch 50 pracovníků, se kterými bylo počítáno, by v žádném případě nové povinnosti plynoucí z navrhovaného zákona o NKÚ nemohlo stihnout. To je první věc a první poznámka, která vedla senátory napříč politickým spektrem k tomu, proč nehlasovali pro rozšíření pravomocí NKÚ v rámci ústavního zákona.
        Druhý důvod byl ten, že v současné době nastavený kontrolní systém je naprosto chaotický a že Senát si napříč politickým spektrem myslí, že první věc, kterou bychom měli udělat, je, že nebudeme dvakrát třikrát čtyřikrát různými institucemi kontrolovat stejnou věc. To se bohužel děje a bohužel to zapříčiňuje zbyrokratizování kontroly a naopak rozšiřování prostoru pro korupci. To je druhá věc, kterou chci podotknout k zákonu o NKÚ a k tomu, proč Senát nepřijal rozšíření Ústavy, a tím pádem i pravomocí NKÚ.
        Tyto dvě věci uvádím jako příklad. Pokud Poslanecká sněmovna a zejména navrhovatelé zákona o NKÚ mají skutečný, skutečný zájem na tom, aby se snížil prostor pro korupci a aby i NKÚ v tom hrál důstojnou roli, tak je potřeba k té věci přistoupit zodpovědně a kvalifikovaně a erudovaně. Ne tak, že rozšíříme pravomoci NKÚ Ústavou a zároveň nedáme jakékoli možnosti, aby to, co je Ústavou nyní NKÚ poskytnuto, mohlo být naplněno. Takže prosím, pokud dojde k tomu, že by podruhé se navrhovatelé pokoušeli rozšířit pravomoci NKÚ v rámci rozšíření Ústavy a následně předložit zákon o NKÚ, aby tak učinili skutečně zodpovědně a realistickým způsobem. To, co nám bylo v Senátu předloženo, nebylo zodpovědné a nebylo realistické.
        Děkuji za pozornost.