Děkuji, pane předsedající. Třetina lékařů nedisponuje než psacím strojem, tužkou, perem. Zavedení povinnosti při nezanedbatelné počítačové negramotnosti uživatelů hrozí nenaplnění záměrů navrhovatelů povinností. Reálně hrozí, že se dočkáme problémů jako s sKartou, a někdo nazývá elektronickou preskripci IZIPem dvě.
        Dále ekonomická. Stovky milionů korun a další provoz, vybavení tisíců ordinací lékařů hardwarem a softwarem.
        Za c) společenská: Namísto podpory jinak potřebné a účelné elektronizace se zavedení povinné e-preskripce při absenci nadstavbových prvků promění v odmítání elektronizace jako takové.
        Závěrem bych k tomuto bodu připomněla: Předcházení povinnosti e-preskripce pro pacienty a lékaře před absolvováním odborné a společenské debaty o smyslu a rozsahu elektronického systému se ukazuje vpravdě škodlivé. Poučme se ze zkušeností zemí, které jsou úspěšnými průkopníky na poli elektronizace. Úspěšné zavedení e-preskripce v Dánsku, Švédsku či Izraeli bylo podmíněno podporou, a nikoliv trpnou akceptací ze strany odborné i laické veřejnosti. Bez zavedení funkcí, které chrání pacienta i lékaře před nesprávným používáním léčiv, nejen nelze povinnost e-preskripce efektivně prosadit, ale především nedává medicínský, ekonomický ani sociální smysl. (Velký hluk a neklid v sále trvá.)
        Za druhé, odstranění části novelizačního bodu 165 § 83 odst. 6. Odstraněním části novelizačního bodu č. 165 navrhujeme posílit význam vztahu mezi pojišťovnou a pacientem. ***