Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_52_00980


Schůze 52/2010 26.03.2013

Téma Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 26. března 2013 ve 14.01 hodin Přítomno: 173 poslanců

Ladislav Šincl (*1965) (Poslanec ) ( délka 7 minut )

        
Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych i já se velice stručně vyjádřil v rámci druhého čtení k předloženému tisku, který navrhuje mezi tzv. významné dny zařadit den památky na studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Palacha jako projev úcty k činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. V rámci prvního čtení zde páni poslanci Jiří Paroubek a Štětina uvedli, že Jan Palach nebyl jediný, kdo v těchto dnech, o které se jednalo, podstoupil tuto oběť, a že by bylo poctivé je zde také uvést. Jan Palach opravdu nebyl jediný, a proto mi dovolte zmínit několik z nich. Málokdo ví, že v prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí. Po Janu Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 lidí zemřelo. Nejznámějším z nich je osmnáctiletý student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc, který se 25. února 1969 upálil na Václavském náměstí, přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha. Dále to byl Josef Hlavatý, který se upálil 20. ledna 1969 na pomníku T. G. Masaryka v Plzni. Zemřel 25. ledna 1969. V dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek či Michal Levčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969. Je tedy škoda, že navrhovatelé na tyto lidí, kteří obětovali své životy v boji proti totalitnímu režimu a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, ve svém návrhu zapomněli. Proto je tady zmiňuji. V důvodové zprávě je uvedeno, že nově navrhovaný významný den nebude mít reálný dopad na standardní život občanů, ale jde jen o symbolické připomenutí. Myslím, že symboly a historická připomenutí jsou v životě důležité, zejména pro současnou mladou generaci, která, a přiznejme si to, nemá o těchto historických faktech skoro žádné povědomí. Abych tento návrh ovšem tak trochu zatraktivnil i pro ty ostatní, připravil jsem při příležitosti otevření tohoto zákona dva variantní pozměňovací návrhy. Nejde o nic zásadního, ale jen o drobnost, která by v případě přijetí alespoň jednoho z nich mohla mít reálný dopad na standardní život občanů. Podstatou první varianty mého pozměňovacího návrhu, který tímto avizuji, který jsem si dovolil předložit také do příslušného výboru, je ustanovit, že připadne-li státní svátek nebo ostatní svátek na sobotu, je dnem pracovního klidu též předchozí pracovní den, tedy pátek. A obdobně, připadne-li státní svátek nebo ostatní svátek na neděli, je dnem pracovního klidu též následující pondělí. Navržená úprava by zabránila snižování počtu dnů pracovního klidu v kalendářním roce v důsledku toho, že státní či ostatní svátky připadnou na sobotu či neděli. Sobota a neděle jsou již beztak pravidelně dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu. Tato úprava podle mého názoru z národohospodářského hlediska by vytvořila stabilní prostředí, neboť počet pracovních dní a fond pracovní doby by byl v každém roce stejný a v budoucnu by nedocházelo k výkyvům, jak je tomu doposud. Dovolte mi jen poznamenat, že podobná úprava existuje v rámci evropských zemí ve Velké Británii, ve Španělsku, na Kypru, v Belgii, na Maltě a od minulého roku také v Polsku na základě rozhodnutí jejich Ústavního soudu. Při předběžném zjišťování vašich postojů k mému pozměňovacímu návrhu jsem se u některých kolegů, zejména u některých poslanců z TOP 09, setkal s názorem, že můj návrh je populistický. Mohu vás uklidnit. Opravdu není, neboť žádný svátek nepřidávám. Také jsem se setkal s názorem, že by prý tento můj návrh údajně zhoršoval hospodářskou situaci České republiky. Toto je také samozřejmě nesmysl. Například náš soused Slovensko má svátky o dva víc a například na vývoji HDP to není poznat, spíš naopak. Abych těmto kolegům vyšel vstříc, tak jsem připravil i druhou, užší variantu svého pozměňovacího návrhu, která téměř kopíruje situaci v jejich oblíbené konzervativní Velké Británii. V této druhé, tzv. anglické variantě by se to týkalo pouze tzv. vybraných ostatních svátků, konkrétně Štědrého dne, prvního a druhého svátku vánočního a Nového roku. Snad tato varianta, která je hodně podobná úpravě ve Velké Británii, nebude pro ně populistická a získá jejich podporu. Jen pro úplnost, na rozdíl od nás jsou jiné státní svátky ve Velké Británii tzv. pohyblivé. Jde například o spring bank holiday, summer bank holiday atd. A tak díky této pohyblivosti o volnou neděli nikdo nepřijde - na rozdíl od nás, kdy je pohyblivý jediný svátek, a to jsou Velikonoce, které se řídí prvním jarním úplňkem. V ostatním se ponechává původní návrh zákona beze změn. Svou první variantu pozměňovacího návrhu jsem předložil v příslušném výboru, kde jsem bohužel nebyl úspěšný. Proto se obracím na vás s tím, že věřím, že vše moudře posoudíte a podpoříte kromě části symbolické, tj. zařazení nových významných dnů, i návrh můj, který by mohl být pro lidi podle mého názoru užitečný. Děkuji za pozornost.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/052schuz/s052140.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_52_00980
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.