Já mockrát děkuji, vážený pane místopředsedo a všichni diskutující, včetně prostřednictvím vaším pana dr. Šťastného, se kterým jsem to probíral. A my jsme se na věcech shodli. To musím říct, že na jednu stranu jsme se shodli na tom, že je to potřeba, ale názor můžeme mít každý jiný.
        Já jsem chtěl prosím vás pěkně říct s dovolením jednu věc zásadní. K úrazům jezdím. Opravdu, nechtěl jsem začínat nějakou citovkou. Nechtěl jsem začínat tím, že jsem přijížděl k úrazům, kdy ty děti umíraly a lidi umírali - a neměli helmu. To jsou věci, které já vnímám citově jako záchranář. Nechtěl jsem tím začínat, abych neovlivňoval tuhle debatu, která je velice vážná, protože těch lidí přibývá. Takže berte to opravdu, že nikomu nechceme nařizovat.
        A druhá věc, která je velice důležitá. To dítě je bezbranné. To dítě je bezbranné vůči projíždějícím lyžařům, kteří váží osmdesát devadesát kilo a jedou tou rychlostí, které se před deseti lety nedalo docílit.
        Takže já bych poprosil, a jsem hrozně rád, že nepřišel návrh na zamítnutí, abychom to opravdu probrali, prodiskutovali. A aby tento návrh zákona měl hlavně preventivní, preventivní dopad. Já nechci žádné policajty, nechci žádné pokuty. Ale ta prevence, jak tady zaznělo, je velice důležitá. Děkuji.