Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, podle mého názoru tento návrh není ničím jiným než důkazem pokrytectví vlády, kterou dnes naše země má. Protože není snahou zavést obecné referendum, ale je snahou namluvit občanům, že se o něco takového alespoň pokouší.
        Já bych považoval za správné od pravice a od vlády, kdyby jasně řekl: My nechceme dát občanům tuto možnost, nepřejeme si to, protože si myslíme, že zastupitelská demokracie je lepší než možnost zasáhnout do ní zákonem o obecném referendu. Namísto toho se nám vláda snaží namluvit, že snad tady předkládá návrh, který má zakotvit toto obecné referendum, které podle mého názoru v té podobě, jak je navrhováno, prostě nemůže fungovat a je to spíše návrh zákona na zmaření konání obecného referenda než na jeho zakotvení do Ústavy a do našeho ústavního pořádku.
        Česká republika je jednou z mála zemí v Evropě, která nemá institut obecného celostátního referenda. I proto sociální demokraté jako jeden ze tří prvních návrhů zákonů, které jsme předložili ještě před složením slibu v této Poslanecké sněmovně v tomto volebním období, předložili náš návrh na zakotvení obecného referenda a prosím všechny, kteří se budou chtít s ním seznámit, aby se na webových stránkách seznámili. Nebudu odvádět pozornost od tohoto tématu tím, že budu říkat, jak si ho představujeme my. O tom můžeme vést debatu ve druhém čtení. ***
        Tím se dostávám k tomu, že přestože se mi nelíbí, a řeknu hned proč, tento návrh zákona, nelíbí se mi, jak zpracován, tak podpořím to, aby tento návrh postoupil do druhého čtení, protože to je jediný způsob, jak připravit pozměňovací návrhy, jak představit vizi, která, aspoň doufám, bude mít šanci v této Poslanecké sněmovně pozměnit tento návrh tak, aby skutečně přinesl něco pozitivního, nikoliv aby se jen tvářil, že něco podstatného mění, a přitom nezměnil vůbec nic.
        Tento návrh zákona je postaven na jednoduché logice. Občan získá 250 tisíc podpisů - umíme si představit po zkušenosti s prezidentskou volbou, kolik je to práce získat 250 tisíc podpisů - a s těmi 250 tisíci podpisy předloží návrh vládě a ta má jedinou povinnost: ne postarat se o to, aby bylo toto referendum vypsáno, ale aby předložila zákon Poslanecké sněmovně, ústavní zákon, a ten zákon bude muset být schválen ústavní většinou v Poslanecké sněmovně, bude muset být schválen v Senátu, a bude to tedy znamenat jediné - těch 250 tisíc podpisů bude sloužit k tomu, k čemu může posloužit jediný poslanec, když tady předloží vládní návrh ústavního zákona o konání konkrétního referenda. Těch 250 tisíc podpisů bude znamenat povinnost vlády nikoliv zajistit referendum a jeho konání, ale jen předložit návrh. A pokud ten návrh nebude schválen ústavní většinou ve Sněmovně a ústavní většinou v Senátu, tak padá pod stůl, jako by se nic nedělo. Těch 250 tisíc podpisů může ten dotyčný spálit. A to si myslím, že je hlavní nevýhoda tohoto návrhu zákona, protože nezajišťuje občanům možnost vyvolat referendum bez ohledu na to, zda si to přeje vláda, bez ohledu na to, zda si to přeje Poslanecká sněmovna a Senát. Jediný zákon o obecném referendu, o kterém lze hovořit jako o skutečném zákonu, který umožní referendum, je takový, kde by ona hranice, ať už bude 100 tisíc podpisů, nebo 400 tisíc podpisů, nebo oněch 250 tisíc popisů, zajistí, že bez ohledu na názor Poslanecké sněmovny a Senátu bude vypsáno referendum a bude se konat v té věci referendum za podmínek stanovených zákonem bez ohledu na to, zda si to přejí, nebo nepřejí poslanci a senátoři. A v tomto smyslu tento návrh zákona nic nového nepřináší a v podstatě pouze opisuje jiným způsobem a jinými slovy situaci, která je už dnes, protože když kdokoliv z nás jako poslanců předloží návrh zákona, tak se o něm musí jednat, a pokud získá nadpoloviční většinu, resp. ústavní většinu v obou komorách Parlamentu, tak pak se referendum koná.
        Druhá podstatná chyba toho zákona je v článku 5 odst. 1, kde hovoří o podmínce 50 % občanů, kteří se musí účastnit referenda, aby to referendum bylo platné. Na první pohled to může znít logicky, protože platí to, že když nadpoloviční většina občanů se nechce vyjádřit, proč by měla zavazovat tu druhou část, která prostě k volbám nepřijde. Ale já bych dal příklad například brněnského místního referenda o odsunu brněnského nádraží, kdy podmínka 50 % zhatila to referendum právě proto, že ti, kteří nechtěli hlasovat pro zákaz odsunu nádraží, prostě nepřišli. A takto negativně se budou chovat všichni lidé. Prostě když nebudu něco podporovat, nebudu chtít hlasovat pro, tak prostě nepřijdu, bude-li účast nad 50 %. To znamená teoreticky a v praktické rovině by to znamenalo, že pokud někdo chce v té věci uspět, tak by musel získat 51 % občanů ČR, 51 % voličů v ČR, aby přišli a ještě hlasovali pro. Musely by být splněny obě podmínky současně, protože ti, kteří nebudou chtít souhlasit s tou otázkou v referendu, prostě budou to referendum bojkotovat a to nakonec tedy nebude platné. Takže v tom smyslu myslím, že by bylo vhodné zvolit naopak úpravu, kde jsme dosáhli změny v minulém volebním období napříč politickým spektrem u zákona o místním referendu, kde se hranice z 50 % snižuje na procent 35. To je věc druhá.
        A poslední, a tady už si dovolím požádat pana ministra Mlsnu o vystoupení a o sdělení, v jakých věcech, aby nám řekl několik případů, by se tedy referendum konat mohlo, protože když se podívám na čl. 1 odst. 2, tak vidím spíše, v jakých věcech se konat nemůže. A to nejpodstatnější, co je, že se nemůže konat o státním rozpočtu, tomu bych i rozuměl, nebo o správě daní, čemuž bych i také rozuměl, ale nemůže se týkat věcí znamenajících zásah do právní úpravy. Tak s ohledem na to, že všechno regulujeme zákonem, se obávám, že to referendum nebude moci ve skutečnosti rozhodnout vůbec o ničem, protože na vše bude připraven zákon, vše je regulováno zákony, a jestliže tedy zákon referendem nebudu moci změnit, tak ho v zásadě nemám k ničemu.
        Takže v tomto smyslu podle mého názoru tento návrh je velmi nekvalitní, zasloužil by si svým způsobem vrátit k dopracování vládě, ale protože vím, že by se to řadě kolegů z vládních lavic líbilo, kdybychom ten návrh teď vrátili a on už by se nikdy nezařadil na program, tak jsem spíše pro to, abychom tento návrh posunuli dál, abychom o něm jednali ve výborech, abychom připravili pozměňovací návrhy. Myslím, že nejen sociální demokraté budou mít připraveny pozměňovací návrhy k tomuto tisku. A garantuji jednu věc: Budou-li pozměňovací návrhy v tom smyslu odstranění chyb, o kterých jsem hovořil, přijaty, sociální demokracie určitě, tak jako vždy tady hlasovala pro referendum, hlasovat bude. Nicméně říkám, že pokud by návrh zákona měl být v té podobě, v jaké je, tedy naprosto neužitečný a v podstatě neúčinný, tak rozhodně pro takový návrh zákona hlasovat nebudeme, protože by ve skutečnosti k ničemu nesměřoval a jediné, co by to znamenalo, že by lidé byli balamuceni a bylo by jim namlouváno, že tady nějaký zákon o referendu je, a až by se to první konalo, nebo spíše nekonalo, tak by zjistili, jaká je pravda.
        Já jsem tedy, pokud by ten zákon nebyl pozměněn, spíše pro to, aby jej předložila vláda v příštím období. A věřím, že tady bude jiná vláda a především většina Poslanecké sněmovny nakloněná tomu, abychom přijali skutečně evropský zákon o celostátním referendu.
        Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)