Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k několika problémů z mnoha, provázejících systém sKaret.
        Chci upozornit, že osoby zdravotně postižené jsou odsouzeny vládou Petra Nečase k prokazování se až do smrti sKartou. Nehledě na to, že nejsou příjemci rodičovských příspěvků, mají zaměstnání a netrpí hmotnou nouzí. Pokud sKarta proti vůli sněmovního usnesení nahradí stávající průkazy vymezující stupeň postižení, pan hendikepované čeká prokazování se sKartou v dopravních prostředcích, při nákupu jízdenek na meziměstské spoje, na kulturních akcích a na dalších místech či v situacích, kde jsou vedeny slevy na ZTP. Budou tedy nuceni kartu propojenou s nezaměstnaností a stavem nouze ukazovat opakovaně a často na veřejnosti, tedy ne pouze na úřadech, jako osoby bez zdravotního postižení. Ve výsledku tak namísto pomoci hrozí posílení jejich společenské izolace a stigmatizace hendikepovaných. Navíc pouze u těchto karet, tedy pro tělesně postižené, musí být fotografie. Na ostatních ne.
        Připomínám, že cena plastové sKartičky stojí v reálu cca 80 korun. Proč tedy stát velkopansky skrze MPSV nabízí výrobci trojnásobnou cenu 240 korun? To totiž není výrobní cena. Ta je jen při ztrátě průkazu. Výrobní cena je prý tajemstvím. Není ani provedena seriózní analýza ekonomických dopadů celého projektu zavádění sKaret. Nikde není zmíněno, zda s identifikátorem budou spojeny další náklady, např. čtečky na úřadech práce.
        Není zřejmé, jak se klient bude prakticky identifikovat. Na drtivé většině karet totiž, jak už jsem zmínila, nebude fotografie. Vážně pochybuji, zda bude skutečně funkční provázání na již vybudované informační systémy státní správy, základní registry, CzechPOINT. Dosavadní vývoj nasvědčuje, že půjde opět o zbytečné duplikování.
        Chci také upozornit, že navíc pro čtení kódu je třeba pořízení velkého množství čteček, což dále zvýší náklady spojené s realizací tak tvrdošíjně prosazovaného zbytečného karetního systému. Další vysoké náklady vzniknou v souvislosti s využíváním karty sociálních systémů jako průkazu osoby se zdravotním postižením. S ohledem na předpokládanou čtyřletou životnost sKarty bude nutné vynakládat významné prostředky na výměnu karet, nemluvě již o dalších nákladech vzniklých případným novým posouzením zdravotního stavu.
        Naprosto zásadní problém však představuje skutečnost, že z šetření Úřadu pro ochranu osobních údajů jednoznačně vyplývá, že údaje pro sKartu byly a jsou shromažďovány a poskytovány v rozporu se zákonem. Přece není možné, aby si stát dovolil nutit své občany k využívání monopolní služby, navíc od soukromého objektu. Nemluvě o tom, že stát nesmí nutit občany proti jejich vůli k předání osobních údajů soukromému subjektu, když si přejí využívání služeb státu. Vždyť kvůli tomu si poctivě a systematicky roky platí stát.
        Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslance Skokana.)