Děkuji za slovo. Zkusím ve stručnosti.
        Z praktického hlediska si dovolím říci, že v Evropské unii nelze použít devizové rezervy bez ohledu na to, jak jsou zákonem definované, jsou-li spravované centrální bankou, pro něco jiného než měnovou politiku, aniž by takový stát centrální banku nemusel odškodnit za to, že jí ty rezervy vzal už nyní. Jinými slovy, ten přesun by nemusel být honorován už dnes, jinak bychom se ocitli na seznamu docela ostře sledovaném, vyhodnocovaném ECB a Evropskou komisí. To je možná první. Neboli určitě nedochází k přesunům.
        Z praktického účetního i faktického hlediska jsme vždycky zacházeli s devizovými rezervami nezávisle, odděleně od státu, a s odbornou péčí jako s vlastním majetkem, což je naše zákonná povinnosti už dnes. Dovolím si poznamenat, že Poslanecká sněmovna schvaluje naši zprávu o hospodaření, kde samozřejmě devizové rezervy jako náš majetek jsou už od vzniku České národní banky vedeny. Čili z toho hlediska se nedomnívám, že je to takový problém.
        Možná stojí za zmínku - já jsem samozřejmě sledoval debatu, jak se v Poslanecké debatě vyvíjela, i stav toho, jak je majetek legislativně definován v různých zemích. Ten stav se totiž skutečně historicky liší a v tom plně souhlasím s panem poslancem. Naši sousedé to mají jinak. Je dobré si ale uvědomit, že v mnoha případech jsou centrální banky akciovky, které vznikly třeba už v meziválečném období a které jsou normální akciovou společností. Asi polovina centrálních bank v Evropské unii jsou v zásadě akciové společnosti, kde se samozřejmě o tom majetku vůbec nepochybuje, čí je, prostě proto, že majetek akciovky je majetek akcionářů a jenom zákon vlastně upravuje to, jakým způsobem mají být rezervy spravovány. Z toho hlediska se zase ten stav, do kterého se teď dostaneme, neliší minimálně od relevantní právní praxe zhruba poloviny zemí v Evropské unii.
        Dovolím si poslední poznámku, kterou považuji za praktickou. Já jsem za tu dobu, co jsem v centrální bance, viděl asi šest vlád všech možných politických spekter. Pakliže by mělo dojít k rozporu mezi nějakým budoucím politickým uspořádáním vlády a Bankovní radou centrální banky, tak by k němu mělo dojít, troufnu si říct, poměrně rychle, protože po roce 2017 budou nepochybně čtyři členové, nebo velmi pravděpodobně čtyři ze sedmi členů Bankovní rady jmenováni jinak novým panem prezidentem. Pakliže nečekáte, že k té kolizi dojde během nejbližších tří nebo čtyř let, tak si myslím, že to také není takový problém.