Hezké poledne, dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, poslankyně, poslanci.
        Já jsem přišel předkládat novelu zákona č. 361, což je zákon o provozu na pozemních komunikacích. Tento zákon byl velmi dlouze diskutován, resp. jeho novela, existovala verze, která už byla tady ve Sněmovně takřka schválena, připravena ke schválení, potom došlo k situaci voleb, a protože existoval nosič u nás v Senátu, což byla naše senátní novela, dali jsme se dohromady společně s poslanci a Ministerstvem dopravy a připravili jsme materiál, který teď k vám doputoval na stůl.
        Ten materiál je poměrně rozsáhlý, já se s ohledem na čas, který máme, pokusím být v mezích možností stručný. Já se domnívám, že to bude ještě otázka dalšího dlouhého projednávání, přesto bych si ale dovolil upozornit na některé body, které jsou tam zajímavé nebo nové.
        Jednoznačně tématem toho, proč jsme na tomto zákoně pracovali, bylo zvýšení bezpečnosti v silničním provozu, což jistě víte, jak strašné jsou statistiky, a ten zákon vykazoval některé drobné vady, které se možná daří napravit.
        Když to vezmu velmi stručně, jeden z bodů na začátku, pominu-li velmi marginální záležitosti, je nutnost použití reflexních vest mimo zastavěné oblasti pro řidiče. To nestojí v zásadě za komentář.
        Co je důležité a co je tam nové, je zavedení nových mobilních technických kontrol, které mohou být používány Policií České republiky a mohou být ve vzdálenosti až osmi kilometrů od místa, kde provádí kontrolu policie. Tam se jedná o bod, který je směřován speciálně na kamiony a autobusy, zatímco se neuvažuje o tom, že by měl být používán pro osobní vozidla. Jedná se o to, že přes naši republiku vede velmi intenzivní tranzitní doprava, a tam mnohdy ta vozidla mohou být ve špatném stavu, takže aby měla policie zákonný prostředek, jak tato vozidla kontrolovat.
        Další bod, který je a který byl dlouhodobě diskutován, byla otázka plynulosti na dálnici. Mnohokrát jsme tady zažili debatu o tom, jestli zakázat předjíždění kamionů vždy, nebo jak to udělat. Domnívám se, že se nám podařilo najít kompromisní řešení, které omezuje jízdu kamionů v krajním pruhu, toho, který je u svodidel na dálnicích, v omezeném období, a to od 6 do 9 ráno a od 15 do 18 hodin odpoledne. Čili tam, kde je tříproudová dálnice a rychlostní silnice, žádné omezení neplatí, tam, kde je dvouproudová v daném období, jestli tento zákon vstoupí v platnost, by kamiony neměly vjíždět.
        Další bod, který je spíš mediálně zajímavý než velmi důležitý, je otázka řešení tzv. tajných závodů. Dává se Policii České republiky do ruky nástroj, kterým mohou účastníky tajných závodů lépe omezovat a v případě velmi nebezpečné jízdy až zabavit auto na dobu 48 hodin.
        Jeden z podstatných momentů, který v této novele zákona je, je řešení otázky parkovacích průkazů pro osoby tělesně a mentálně postižené. Všichni dobře víte, že dnes v České republice vlastní průkazku každý pátý člověk, většina z nich žádné postižení nemá, a navíc náš stávající průkaz neodpovídá legislativě Evropské unie, čili není mezinárodně platný. Tato úprava, tak jak je zde navržena, vyhovuje parametrům evropským, čili nová průkazka by měla být platná po celé Evropě a současně by byl snížen okruh osob, kterým by byla tato průkazka vydávána, bylo by to podmíněno vyšetřením lékaře odborníka - jednalo by se o neurologa, psychiatra atd., je to taxativně vyjmenováno.
        Co je v tomto zákoně poměrně nové, je to, že je zde přesunut přestupkový zákon, čili část přestupkového zákona 200 se dostává do zákona 361. Je to trend, který by se měl do budoucna uplatňovat i u dalších zákonů tak, aby přestupkový zákon č. 200 nakonec zanikl a aby bylo velmi přehlednější, aby každý se dokázal zorientovat a nemusel hledat v jiném zákoně, jaký je postih za ten který přestupek, kterého se dopustí, tak aby to bylo v jednom zákoně. Čili zde je to již aplikováno.***
        Další možnost, nebo další bod, který je zde řešen, je rozšíření možnosti Policie České republiky, a to ve dvou případech. Jedna možnost je omezení vjezdu vozidel do míst, která jsou postižena nějakou živelní katastrofou, ať se jedná o povodně, sněhové kalamity atd., zde je to explicitně vypsáno, a další bod, který se zde řeší, je v mimořádných případech zmocnění policisty k tomu, aby dokázal usměrnit provoz i tam, kde je to normálně dopravní značkou zakázáno. Když uvedu příklad - jestli v Praze vznikne nehoda, která nám zablokuje některou z hlavních tepen, policista na místě může dovolit průjezd vozidlům v protisměru třeba v jednosměrce nebo odklonit přes chodníky tak, aby byla zajištěna plynulost silničního provozu.
        To, co nás prapůvodně vedlo k té novele senátní, na které vlastně jsme stavěli, bylo to, že náš bodový systém, tak jak je koncipovaný, je jiný, než je v jiných západoevropských zemích. Rakousko, Německo mají systém, kde je určitá forma varování. Je tam výchovný prvek pro řidiče. Jestliže řidič dosáhne určitého počtu bodů, je mu dána určitá výstraha a on by se měl začít chovat zodpovědněji. A posléze, jestli toho neuposlechne, je mu za překročení, dosažení daného množství bodů odebrán řidičský průkaz.
        Naše původní varianta byla, že rozšíříme náš systém na 18bodový z 12bodového. Pak jsme po velké debatě jak s Ministerstvem dopravy, tak s vámi, kolegy poslanci od toho odstoupili a přiklonili jsme se k názoru, že asi řešením by bylo to, aby byl stejný režim projednávání bodů, jako je tomu u přestupků, čili aby mohlo být společné řízení.
        Koukám tady na pana kolegu poslance Humla, který se na to tváří nějakým způsobem, ale já se domnívám, že jestli této novele dáte šanci, aby byla projednávána u vás ve výborech, dojde určitě k celé řadě pozitivních změn v tomto zákoně.
        Když jsem hovořil předtím o přestupkovém zákonu, vůbec jsme se nezabývali tím, jakým způsobem jsou dnes odstupňovány pokuty, protože to by bylo na velmi širokou debatu. Já si myslím, že ta debata již byla nastartována. Je to, jestli mají být pokuty placeny, podle jakých kritérií, jestli některé pokuty v určitých případech jsou likvidační, nebo nejsou likvidační. Ale o tom teď nechci příliš hovořit a nechci tím zdržovat.
        Dostávám se k závěru, to je příloha zákona 361. Příloha zákona 361 je takzvaný bodový systém. Tady si myslím, že je velmi zapotřebí zdůraznit, a hlavně média to nevnímají, média vnímají body jako trest. V našem právním systému body samozřejmě nemohou být trestem, protože trestem je udělená pokuta za přestupek, který řidič spáchá na silnici. Body jsou evidencí chování řekl bych defektního, nebo chování nebezpečného, a jestliže někdo dlouhodobě porušuje předpisy, systémem bodů je zaznamenáno, že nakonec na určité období může přijít o řidičský průkaz.
        Tak jak byl postaven bodový systém, nebo platí do dnešního dne, je to poměrně nepřehledné, těch bodů tam je hodně. Skutkových podstat, kdy lze přidělovat body, je teď někde kolem padesáti. Naší snahou bylo to, aby bylo postihováno záznamem, tedy ne postihováno jako postihem, ale bylo zaznamenáváno chování, které reálně ohrožuje bezpečnost na silničním provozu. Některé body, jako třeba neoprávněné použití oranžového majáčku, skutečně nemají s bezpečností na silnicích mnoho co společného. Čili tyto body jsme vyřadili. Některé body jsme seskupili dohromady. U některých bodů, a to se týká speciálně alkoholu a dalších velmi nebezpečných chování, jsme udělali určité zpřísnění. Navíc tam přibyl i jeden bod, který se nevztahuje vůbec k zákonu 361, ale vztahuje se k trestnímu zákonu. To je neposkytnutí pomoci osobě, která je v ohrožení života a zdraví na silnici.
        Jedna z věcí, která je relativně nová, nicméně vychází z úpravy, která vzešla odsud, z Poslanecké sněmovny, a s kterou i my v Senátu jsme velmi souhlasili, bylo to, že netřeba zaznamenávat body u drobných překročení rychlosti, protože z mého pohledu a z pohledu i ostatních kolegů je kontraproduktivní, jestli někde mám nastavenu padesátku a řidič jede s tachometrem a kouká se na tachometr, aby přesně nepřekročil 50, tak zůstává, jestliže překročí padesátku, dostane postih formou pokuty, nicméně až při překročení o 5 km by měl dostat body. Totéž platí pro jízdu mimo obec. Čili tam je ta hranice větší, je to 10 km, jestliže pojede 98, dostane pokutu, jestliže pojede 103, budou mu současně přiděleny body.
        Asi vůbec nejkontroverznějším bodem, a ten byl i mediálně nejvíce sledovaný, byla otázka řešení alkoholu, kdy v našem návrhu je uvedeno, že při zastavení řidiče, který při dechové zkoušce orientační, nebo dneska ne orientační, ale závazné nadýchá do přístroje do 0,3 - prapůvodně byl trestán sankcí peněžitou, eventuálním zákazem činnosti, když se to opakovalo, a současně mu byly uděleny trestné body.
        Všichni dobře znáte mediální kauzu, nebo kauzu toho, kdy existuje jakási šance vůbec změřit množství alkoholu, pokud se jedná o hladinu do 0,2 promile, a potom jsou tam nějaké čtyři setiny, které připadají na nepřesnost při měření. Naší snahou bylo odstranit, nebo zjednodušit celý ten systém tak, aby nedošlo k administrativní zátěži pro správní úřady, protože ty ve většině případů tyto případy vůbec neprojednávaly, takže vlastně policista na místě jenom zaznamenal, odeslal správnímu orgánu a ten to do míry 0,24 odložil. Šlo nám o to, aby policie takovéto přestupky dokázala řešit samostatně na silnici pokutou, která nebyla úplně marginální a aby to při překročení hranice 0,3 bylo řešeno ve správním řízení.
        Znovu a znovu a znovu chci zopakovat, že nikdy snahou nikoho z nás nebylo prolomit jakýkoli limit u alkoholu za volantem, protože se všichni domníváme, že alkohol za volantem je jeden z nejrizikovějších faktorů. Musím ale říci, že mezitím došlo k situaci, kdy Ministerstvo zdravotnictví dodalo Ministerstvu dopravy a potažmo policii jakýsi metodický materiál, který již tuto situaci řeší, a z tohoto pohledu se jeví být tato úprava jakoby nadbytečná. Možná bude rozumné tady u vás to vrátit do původní polohy. Čili to, co jsme navrhovali my v Senátu, tam neuvádět, a problém asi bude vyřešen.
        Ještě bych se rád zmínil o jedné věci, která tam není, ale která by tu určitě měla padnout. To je to, čemu říkáme velmi zjednodušeně osoba blízká. Samozřejmě problém vymáhání práva je velmi zásadní a myslím si, že pro bezpečnost silničního provozu je to jedna z věcí limitujících. Nicméně v minulých obdobích neexistovala, musím říci, podle mého názoru hlavně politická vůle tento problém řešit. Na půdě Senátu tato snaha byla. Na Ministerstvu dopravy podle mého názoru to bylo s otazníčkem, v Poslanecké sněmovně spíše nikoli. Naráželi jsme na problémy toho, jestli to je ústavní, nebo není ústavní. Přesto je ale všeobecně známo, že země jako Francie, Holandsko a další se s tím dokázaly vypořádat nějakým systémem.
        S ohledem na běžící čas se nechci pouštět do žádných přednášek. Zpravodajuji tady pouze tisk, který mám před sebou, a proto skončím. Poděkuji vám za mimořádnou pozornost a poprosím vás o to, abyste k této novele byli vlídní, vstřícní a propustili ji do dalšího projednávání. Děkuji.