Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Šenfeld v této písemné interpelaci, která se týká pietního místa v Ploštině, ze dne 26. července 2010, podrobně popsal genezi vzniku tohoto pietního místa a učinil to koneckonců i nyní, přičemž podstatou této interpelace je nesouhlas s odstraněním sochy Partyzána v prostoru Památníku protifašistického odboje v Ploštině, resp. jejím smyslem je dosáhnout, jak tady bylo řečeno, návratu této sochy na její původní místo.
        Myslím si, že je tady třeba oddělit dvě věci - za prvé to, co má povahu řekněme právní, a za druhé to, co má povahu věcnou.
        Pan poslanec spatřuje pochybení na straně Krajského úřadu Zlínského kraje, který podle jeho slov "vyvinul iniciativu k provedení rekonstrukce památníku, která nevzala na vědomí skutečnost, že podle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, přísluší vrcholná péče o památky odboje Ministerstvu obrany, které nebylo informováno a žádáno o stanovisko, protože podle Krajského úřadu Zlín se nejednalo o přemístění nebo zrušení pietního místa, ale pouze o jeho údržbu a úpravu. Přitom došlo k odstranění sochy Partyzán včetně symbolu Sovětského svazu, která nebyla předmětem rekonstrukce." Na závěr své interpelace mi pak poslanec Šenfeld položil jedinou otázku, která zněla: "Jak se vaše ministerstvo postaví k porušení zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech?"
        Pan poslanec ve své interpelaci dále naráží na ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona, které zní: "Přemístění nebo zrušení válečného hrobu a jinou změnu válečného hrobu než jeho údržbu a úpravu může jeho vlastník, nebo pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn, provést jen na základě jeho písemné žádosti a po písemném souhlasu Ministerstva obrany." Na základě toho se pan poslanec Šenfeld domnívá, že ze strany Krajského úřadu Zlínského kraje došlo k porušení výše uvedeného ustanovení.
        V této záležitosti mi - a to je ta právní stránka věci - nezbývá, než zopakovat to, co jsem uvedl již ve své odpovědi panu poslanci dne 10. srpna t. r. Socha nikdy nebyla součástí válečného hrobu. Z tohoto důvodu nebyl Krajský úřad Zlínského kraje povinen žádat Ministerstvo obrany o souhlas s jejím přesunem do depozitáře. Přesunem sochy proto nebyl porušen zákon o válečných hrobech a pietních místech. Práce, které byly na památníku provedeny, jsou v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 zákona o válečných hrobech a pietních místech, který zní: "Údržbou a úpravou válečného hrobu se rozumí označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, včetně běžné údržby válečného hrobu, jeho okolí a přístupu k němu." Provedení prací bylo plně v kompetenci majitele válečného hrobu, kterým je v tomto případě Krajský úřad Zlínského kraje, a proto i případné zpětné umístění sochy partyzána je plně v jeho gesci. ***
        Dále bych chtěl zde zmínit ještě jednu věc, a to je ta druhá stránka. Na mě i na premiéra se v této záležitosti obrátila také paní Anděla Dvořáková, známá předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu. Vzhledem ke skutkovým okolnostem celého případu jsem jí doporučil obrátit se v této věci na Krajský úřad Zlínského kraje. Jsem rád, že zde mohu tlumočit informaci, kterou mi v písemné odpovědi paní předsedkyně Dvořáková sdělila dne 23. listopadu 2010. V tomto dopise píše, že dne 12. listopadu se zúčastnila spolu se starosty některých přilehlých obcí společného jednání s hejtmanem, a zároveň vyjádřila naději, že dojde v celé záležitosti ke kompromisnímu řešení, které je přijatelné pro obě strany.
        K tomu podotýkám, že Ministerstvo obrany i já osobně si velmi ceníme hrdinství obyvatel Ploštiny, kteří pozvedli zbraň proti fašismu, aktivně podporovali partyzánské hnutí v kraji a za tento boj zaplatili cenu nejvyšší. Jejich památka nesmí být zapomenuta. Z tohoto důvodu oceňuji rozhodnutí kraje provést celkovou rekonstrukci památníku s cílem vytvořit důstojné pietní místo lidské tragédie a zachovat je i pro budoucí generaci.