Děkuji, pane předsedající. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený člene vlády a vážené kolegyně, kolegové, já jsem vyšel zase vstříc kolegovi Šrámkovi, takže na poslední chvíli zpravodajuji tento sněmovní tisk.
        Jedná se o Úmluvu OSN o jurisdikčních imunitách států a jejich majetku. Tato úmluva legislativně upravuje fakt, že státy jako suveréni a jejich majetek jsou imunní vůči jurisdikci jiných států. V podstatě se uplatňuje zásada rovnosti států. Tato úmluva je omezena na úpravu imunit států a jejich majetků vůči soudní pravomoci orgánů cizích států, ale zároveň stanoví taxativní výčet případů, kdy se státy s ohledem na předmět sporu v zásadě nemohou imunity dovolávat.
        Tato úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN již v roce 2004, ale doposud ji podepsalo jenom 28 států. Česká republika podpisem vlády tak učinila v roce 2006, ale s ratifikací bylo rozhodnuto vyčkat do doby, než bude schválena nějaká vnitrostátní právní úmluva, což se stalo. Tento předpis v podstatě platí a jedná se o zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014.
        Pokud naše republika ratifikuje tuto úmluvu, stane se čtrnáctým smluvním státem. Je to důležité i proto, aby tato úmluva vstoupila v platnost, protože k tomu je třeba, aby smluvních států bylo třicet. Stali bychom se tedy teprve patnáctým. To je jeden důvod, proč je třeba tuto úmluvu přijmout. Druhým důvodem je to, co zde již sdělil pan ministr zahraničí, to znamená, že tato úmluva by měla ochránit státní majetek. Jsou to ty případy, kdy zapůjčujeme umělecké předměty do zahraničí, viz spor s Lichtenštejnskem o obraz Vápenka nebo jak se jmenoval, a podobné případy.
        Proto bych doporučil tuto smlouvu projednat - myslím, že bylo přikázáno zahraničnímu výboru. Děkuji za slovo.