Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám úvodem své krátké poznámky mohu slíbit, že nebudu vyrábět žádný novinový titulek. Dovolím si pár možná trochu provokativních bodů.
        Dovolím si říct, že aspoň pro mě politický náměstek v podstatě není nějaké zásadní a nosné téma. Každý, kdo byl aspoň několik týdnů třeba ředitelem oddělení na ministerstvu, si myslím, že mi dá za pravdu. Nikdy jsem netušil, že se budu třeba svým způsobem zastávat moskvičů, jak jsme říkali těm absolventům školy MGIMO. Ale myslím si, že vzhledem k letopočtu a vzhledem k tomu, že se skutečně jedná o elitní školu srovnatelnou s ENA, a vzhledem k tomu, že je lze vázat nejrůznějším stupněm bezpečnostní prověrky, tak si nemyslím, že by znamenali nějaké zásadní ohrožení pro naši státní správu.
        Co se týče personálních obměn, já jsem na třetím místě. Děkuji za to spočítání. Škoda, že to nešlo ztrojnásobit, protože vy velice dobře víte, že není možné nastavit jakýsi stav nula, že ne minulá vláda, ne předminulá vláda, ale všechny vlády tam delegovaly nejrůznější lidi do nejrůznějších funkcí velice často zcela nesouvisejících s jejich skutečnou agendou. Čili jste tam paritně zastoupeni na ministerstvech. A pokud si někdo s sebou vzal nejbližší spolupracovníky a ty nejflagrantnější případy se snažil odstranit, tak si myslím, že to je zcela legitimní.***
        Pokud jde o odbornost - a myslím si, že je důležité, aby státní služba prostě byla atraktivní pro lidi, aby se neříkalo, že tam chodí ňoumové, kdežto ti schopní chodí do privátního sektoru. V řadě zemí to tak není, ti schopní si zcela legitimně volí mezi těmito dvěma možnostmi a velmi často chodí právě do státní správy, ale která by jim měla zaručit nějaký profesionální růst a nějakou i sociální jistotu. (Předsedající upozornil na čas). Ano.
        Poslední dvě poznámky. A tím nechci relativizovat, probůh, zákony jako celek. Ale bez nějaké elementární politické kultury se stejně nic zásadního v té státní správě nestane. V tom velice souhlasím s tím, co tady zaznělo od několika z vás. Přijetí zákona, to není nějaký omnipotentní tah. To je první krok, ale myslím si, že v rámci dohodnutých konsensů bychom měli tento první krok učinit. Děkuji.