Pane ministře, tady vás mohu oslovit přímo jako člena vlády, já bych vám samozřejmě mohl vracet politické a osobní útoky. Já to neudělám. Já doufám, že všichni viděli, a každý, kdo to poslouchal, že jsem tady mluvil věcně, říkal jsem, co je na té novele špatné, co dobré, o čem máme přemýšlet, o čem máme diskutovat. Sociální demokracie odpověděla tím, že to začala politizovat a začali jste na mě osobně útočit. Každý si o tom může udělat obrázek sám.
        Mně se zdá, že naše pohledy se opravdu zásadním způsobem rozcházejí. Já více věřím, jak říkal pan předseda Stanjura, rodičům, ale více věřím i žákům, více věřím učitelům, více věřím ředitelům škol. Vy jim nevěříte, chcete všechno regulovat, komplikovat a to je to, co vám samozřejmě vyčítám. Nepovažuji vůbec za korektní, když tady říkáte, že jsem s některými těmi věcmi přicházel. Ano, některé věci jsme řešili a chtěli jsme je řešit, některé i podobným způsobem. To jsem vám ve svém věcném výkladu přesně popsal. Ale některé jsou tam vyřešeny způsobem, kterým bych si je nedovolil předložit. Jestliže tam prostě upravujeme § 16, a ten je strašně důležitý a já bych ho také chtěl upravit, tak bych nepředstoupil před Sněmovnu, pokud bych neměl úplně jasnou představu o tom, co to bude stát, jak to budu financovat. Pokud ji máte, tak je to výborné a řekněte nám ji. Já jsem vás o nic jiného nepožádal.
        Tedy znovu. Nevracím osobní útoky. Nejsem to já, kdo politizuje debatu. Nebudu na tom sbírat politické body, i když bych mohl úplně snadno, protože si myslím, když jste se mě ptal, co za mnou je jako za ministrem, na to vám nebudu odpovídat já, ale zeptejte se veřejnosti, zeptejte se odborníků na školství, ti vám to řeknou. Ale nechci na tom sbírat politické body. Chci, abychom měli lepší zákon než to, co nám tady předkládáte a navrhujete. (Potlesk zprava.) ***