Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tak já jsem zatím pohromadě. (Smích v plénu - žádný obvaz.) Nicméně mi dovolte pár poznámek. Ona to zas taková legrace není. A to mi věřte. Já koukám na rozesmáté tváře. Ti z vás, kteří dělají starostu nebo dělali starostu, tak mi věřte, že to je mnohdy velká beznaděj, deprese a obrovský útok od normálních lidí, na který neumíte odpovědět. Protože žádná odpověď není správná. Já chápu, že republika je rozdělená do několika kategorií, teď prosím v uvozovkách, kde ten problém je vážný, extrémní, a pak samozřejmě jsou lokality, kde ten problém se dá nějakým způsobem svou samosprávou řešit. Ale řeknu vám, že tady existuje poslední dobou fenomén takzvaného - já nechci říct a omlouvám se, možná nezvolím to správné slovo - jakéhosi náletového nájezdu těchto lidí, kteří se vám z ničeho nic objeví ve městě, vyberou, co se dá (s důrazem), šlohnou, na co se podívaj! A vy mi věřte, že není žádná obrana, jak tomu zabránit.
        K panu předsedovi Úsvitu panu Okamurovi prostřednictvím pana předsedajícího. Pojďte to někdy zkusit. Pojďte to někdy zkusit a neříkejte prosím laciné proslovy typu: Větší kontrola! Zavírat! Videokamery! Kamery! Atd. To je populismus, nic jiného. Protože zkrátka a dobře když se toto stane, tak vám ty kanály nikdo nevrátí. Nehledě na to, že už ani nemluvím o tom, jak vypadají prostory kolem toho kontejneru - (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji, poslední věta. Problém je v tom, že to všichni platíme 10 mil. z našich daní. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.) ***