Dobrý den. Děkuji za slovo. Vždycky když jde o vysoké školy, tak ta debata je dramatičtější možná, než by měla být. Jenom připomenu trošku historie, že po roce 1918, když bylo Revoluční národní shromáždění, tak všechno probíhalo v pořádku, než došlo na vysoké školy. A to byla první velmi brutální politická dramatická debata. Konkrétně šlo o zřízení brněnské univerzity. Ten spor byl o něčem jiném, než vedeme my dneska. Ale na té debatě je zajímavé, že v zásadě si myslím, že se v té debatě už tak trošku ztrácíme. Ztrácejí se v tom trošku vysoké školy, které mají často rozdílná stanoviska k celé této záležitosti.
        Já bych jenom rád řekl - my jsme Parlament, respektive součást Parlamentu. A mě tam zajímá ta věc, když to schválila už Slovenská národní rada, tak by mě strašně zajímalo, co té Slovenské národní radě řekneme, pokud to dnes neschválíme. Já si to nedokážu představit. A nad tím je podle mě to, co říkal kolega Kostřica, to znamená nějaký taky zájem na dobrých vztazích se Slovenskem, které dobré jsou. Na mě to působí dojmem - říkám působí, to neznamená, že to tak opravdu je, ale tak by to možná působilo i na Slováky, respektive na slovenský parlament, ale možná i na Slováky, že my to neschvalujeme z nějaké předpojatosti vůči slovenským vysokým školám, jako bychom si mysleli, že jsou nekvalitní, respektive méně kvalitní než ty naše. Nedokážu si představit, že by to pochopili jinak. A to si myslím, že je nad tím vším, a proto je asi dobré tu smlouvu už schválit, pokud ji schválili Slováci, protože to odůvodnění, pokud to neschválíme, si nedokážu vůbec představit.
        Děkuji za pozornost.