Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Dovolte velmi krátkou poznámku. Jsem přesvědčen o tom, že zahraniční politika a politika vůbec už se dávno nedělí a je uměle stále dělena na škatulkování a kategorie východ a západ, budeme-li se tedy bavit v kategorii politika pro obyčejné občany, kteří chtějí žít v míru.
        A ještě dovolte jednu velmi osobní poznámku, velmi krátkou. Je to vlastně citace věty, o které jsme se kdysi velmi živě bavili s Janou Klusákovou, s režisérem Akakiem Šanšiašvilim ve starém Tbilisi. Je to citace z Abuladzeho filmu, který se u nás v Československu promítal téměř na zapřenou pod názvem Pokajanije, tedy Pokání. Všechny cestou vedou ke kostelu. Děkuji vám.