Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, téma poplatky v této Sněmovně nezaznívá poprvé. Je to problém, který se zde řeší již několik let. Není vinou nás předkladatelů, že tento návrh novely zákona se dostal na jednání Poslanecké sněmovny až rok poté, co byl námi připraven a předložen. Mezitím jistě došlo k tomu, jak zde zmiňoval, prostřednictvím pana předsedajícího pan docent Svoboda, již k jisté úpravě, nicméně nám tady zůstaly poplatky za pohotovost. Jak tady zaznělo z řad zástupců pravice, tak poplatky byly málem zázrakem v českém zdravotnictví, které přinesly miliardy navíc. Velmi zjednodušeně řečeno, pokud by nebyl IZIP, nemusely by být zdravotnické poplatky. Na druhou stranu účelově zmiňujeme jednou, že se jedná o regulační poplatky, podruhé, že ty poplatky jsou něčím zcela jiným. To znamená, že hovoříme o tom, že regulujeme pacienty. Já si myslím, že jedinou regulací pacientů může být jejich zdravotní stav, to znamená, diagnóza. Stávající argumentace, že na něco peníze schází a že odbourání těch poplatků, které zde byly předtím, přineslo málem zkázu našeho zdravotnictví, je účelová. Zrušení poplatků nebyl populistický krok, byl to systémový krok, protože my se nedomníváme, že zavádění poplatků a jejich aplikace je dobré, a chápu, že pravice chce všechno zpoplatnit a chce, aby si pacienti zvykli, že se za zdravotnictví platí dvakrát. Jednou tím, že platíme zdravotní pojištění, a podruhé, když ještě přijdeme do ordinace.
        Padl zde návrh na zamítnutí zákona. Já už jsem zde zmiňoval, že zákon ležel kdesi v šuplíku více než rok, než mohl být projednáván, a já bych zde chtěl požádat, abychom s tímto zákonem mohli projít do druhého čtení, kde samozřejmě budeme reflektovat na to, co zde už prošlo v tom období mezi připraveným zákonem a zákonem, který zde dnes probíráme. Máme připravená řešení. A to pokud jde o pohotovost, tak stále ještě nikdo neřekl, jak se vypořádáme s tím, že pacient, který přijde na pohotovost, platí onen poplatek bez ohledu na to, s jakým zdravotním problémem a s jakou diagnózou tam přišel. Jinými slovy, stav v současnosti je takový - pokud přijde pacient s infarktem myokardu do nějaké ordinace, kde je poskytována pohotovost, a nemusí to být vždy lůžkové zdravotnické zařízení nebo nemusí to být ordinace v nemocnici, tak by měl zaplatit onen poplatek a následně by měl být odvezen záchrannou službou k ošetření do nemocnice. Na druhou stranu zde padlo i to, že pohotovost je zneužívána. Domnívám se, že jediným řešením, a to bychom rádi předložili ve druhém čtení, abychom ten zákon dali do souladu s tím, co zde bylo přijato v minulém roce a co už platí, tak, aby jediným hlediskem na to, zda je to nadužívání zdravotní péče, byla diagnóza pacienta, kterou určí ošetřující lékař. Je potřeba si také uvědomit, že zdravotní poplatky ze stran těch, kteří je přijímali, to znamená příjemců zdravotních poplatků, byly používány na nákup velocipedů, cestu do zahraničí, rybářských prutů a podobně. Nemyslím si, že tyto položky zvýhodňují anebo zlepšují poskytování zdravotní péče.
        My máme připraven komplexní návrh ve druhém čtení, který bychom rádi předložili, který by skutečně reflektoval ten skutečný stav, a aby se na posuzování zdravotního stavu především podílel lékař, nikoliv administrativní opatření vydané zákonem. Proto bych vás velmi rád požádal, abyste tento zákon pustili do druhého čtení, kde bychom přišli s komplexním pozměňovacím návrhem tak, aby tento zákon skutečně byl funkční a navazoval na tu legislativu, která zde byla v minulosti přijata. Děkuji.