Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den opět při jednání Poslanecké sněmovny.
        Já si tedy myslím, že Sněmovna není soudce, aby určovala, kdo v tom sporu má pravdu, jestli audit byl, nebo nebyl standardní. Koneckonců jsou i nástroje exaktnější než hlasování v Poslanecké sněmovně. Mně na tom vadí jiné věci. To, že mohlo být, nevím, jestli bylo, nebo ne, ohroženo čerpání velkých miliard z evropských fondů, to, že někdo, nám není jedno kdo, zaplatí ten audit. Vždycky to jde koneckonců z peněz daňových poplatníků. Ale mně osobně jako politikovi, který už je doopravdy dlouho, na tom vadí, že si ten spor v první rovině vládní strana nevyřešila prvně mezi sebou a že s tím šla na veřejnost, a to tak, že naplno. V druhé rovině vládní koalice nevyřešila mezi sebou a dopustila, aby to šlo až takto naplno. A já osobně si nemyslím, že toto je zrovna ta transparentnost, po které se volá. Já si myslím, že před veřejnost se má předstoupit s řešeními, a ne s tím, že se tady někdo s někým hádá o to, kdo má větší nebo menší pravdu.
        Prosím pěkně, propříště, vím, že vládnutí je věc velmi složitá, může se stát, že přijdou takové spory, přijďte před Sněmovnu až s hotovou věcí nebo s věcí, kterou je skutečně třeba tady rozhodnout, a ne tady hrát pouze před občany divadlo, že my jsme ti, kteří máme pravdu a chceme s tou pravdou přijít, a ti druzí budou to samé. V rámci jedné vládní strany se příště dohodněte, jak to vlastně je, a nebuďte dojem, že snad vládní koalice je nejednotná, a tudíž ohrožená.
        Já jenom chci říci, možná trochu déle a nesouvisleji, ale přece jenom, že sám bych rád věděl, jak to vlastně bylo, jak to vlastně je a také jak očekáváte, kolegyně a kolegové, pánové ministři a paní ministryně, že tu věc také vyřešíte, a proto ne vždycky tak činíme, ale tentokrát návrh hnutí Úsvit podpoříme. Děkuji.