Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte, abych vám přednesl své poznatky a připomínky k návrhu zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, který je uveden v tisku č. 444.
        Předmětný návrh si klade za cíl odstranit nedostatky současného znění zákona o významné tržní síle. Ty podle předkladatele spočívají především v nekoncepčnosti některých ustanovení, v nepřehlednosti více než 80 skutkových podstat zakázaného jednání, v nepřesném vymezení významné tržní síly a v nejasnosti ukládání některých sankcí. To vše má způsobovat potíže Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při vedení správních řízení a taktéž i účastníkům těchto řízení.
        Připomenu, co bylo cílem původního zákona z roku 2009. Cituji: Vymezit skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly na vztahy v oblasti prodeje zemědělských a potravinářských produktů a vytvořit nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám. Zákon se tak měl vztahovat na případy zneužívání významné tržní síly některých soutěžitelů vůči jiným, kdy jim tato tržní síla umožňuje právě vynucování si jednostranně výhodnějších podmínek. Argumentuje se, že zatímco odběratel, zde především obchodní řetězec, si mohl vybrat z více dodavatelů, pro dodavatele často představovaly dodávky pro silného odběratele existenční záležitost.
        K návrhu mám výhrady a připomínky, které směřují k důvodové zprávě a především k hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA, a to konkrétně v následujících bodech:
        Předkladatel se nedostatečně vypořádal s variantou číslo 3, tedy možností zrušení zákona o významné tržní síle. Uvádí, že dle zjištění úřadu ve správních řízeních tlak obchodních řetězců na snižování dodavatelských cen ve formě zpětných bonusů a cen za reklamu zůstal nezměněn. V zásadě tak uznává, že zákon příliš nepomáhá, ale variantu jeho zrušení odsuzuje bez řádného zdůvodnění.
        Není zde uvedena analýza toho, jak se za roky od přijetí zákona změnila distribuce zemědělských a potravinářských výrobků. Pokud je mi známo, sami zemědělci se snaží prodávat mimo velké obchodní řetězce, ať už formou například farmářských trhů, či specializovaných kamenných obchodů. Kvantifikace těchto jevů by mohla změnit náhled na to, zda je tento zákon vůbec potřebný.
        Překvapující je, že podle předkladatele celkový vývoj a změna v oblasti výroby potravin nijak neindikují negativní působení stávajícího zákona o významné tržní síle. Domníval jsem se, že důvodem, abychom zaváděli či ponechávali určitou regulaci, je hlavně její přínos, nikoli holá skutečnost, že prostě neškodí.
        Dále se uvádí, že v současné době nebyla úřadem zpracována kompletní analýza, která by obsahovala zcela konkrétně kvantitativní údaje o regulovaném trhu. Komplexní analýza přínosů a nákladů by si vyžádala zapojení dalších ministerstev a byla by nadmíru náročným projektem. Ta je zvažována až v souvislosti s přípravou nového zákona v letech 2015 až 2017. ***
        Považuji za nesprávné, že máme nyní měnit něco, o čem nevím, jak funguje a co to přináší. Zároveň nevíme, co přinese ona změna. Bylo by tedy vhodné nejprve provést onu zvažovanou analýzu, a teprve posléze předkládat legislativní změny. V oné analýze, která by měla být součástí RIA, by bylo žádoucí rozlišit malé, střední a velké zemědělce stejně jako potravinářské podniky. Jinak totiž nelze jen tak bez jakýchkoli dat prohlásit to co předkladatel. Především pro sektor malých a středních podniků může mít zrušení regulace až likvidační důsledky.
        Za obecně nešťastnou považuji také snahu předkladatele podrobně precizovat všechny praktiky prodejců a další aspekty odběratelsko-dodavatelských vztahů. Vždyť není možné, abychom v zákonné normě postihli všechny myslitelné jevy, které každodenní praxe přináší, a ty vždy reagují na libovolnou regulaci a většinou jsou v předstihu před ní. Obávám se, že takto se předkladatel dostane na nikdy nekončící cestu nových a nových novelizací, protože regulace bude neustále obcházena např. už jen z toho důvodu, že se spory na základě tohoto zákona ještě nedočkaly soudních výroků. Jakmile se to stane, pravděpodobně se ukáže potřeba dalších změn.
        Ochrana hospodářské soutěže v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů nedominantních soutěžitelů v potravinářském sektoru je v České republice právně regulována uvedeným zákonem o významné tržní síle. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je od 1. února 2010 pověřen kontrolou jeho dodržování. Agenda kontroly tržní síly zahrnuje šetření, zda v konkrétních případech nedochází k porušování zákona, vedení správních řízení, včetně vydávání správních rozhodnutí, a případně i ukládání sankcí za porušení zákona, provádění sektorových šetření, spolupráce v rámci pracovní skupiny při Evropské komisi a další aktivity. Při své činnosti vychází Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jak z vlastních poznatků získaných ze sektorového šetření či z veřejně dostupných zdrojů, tak i z podnětů doručovaných ve formě stížností. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spolupracoval s Evropskou komisí na vzniku Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. V roce 2014, tj. v loňském roce, ale nebylo zahájeno žádné správní řízení. Byla ovšem vedena čtyři správní řízení zahájená v předchozích letech. Z toho jedno bylo ukončeno vydáním rozhodnutí a uložením pokuty ve výši 7 144 000, které je nepravomocné, protože účastník podal rozklad.
        Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, má ve svém názvu mj. významnou tržní sílu při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, ale v § 1 odst. 1a) upravuje tento zákon informaci, že se jedná o způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími. Zákon vůbec neřeší možnost výkupu jiných zemědělských produktů, např. u odběratele z holdingu Agrofert, a už vůbec neřeší dominantní sílu některých dodavatelů.
        Mám velké pochybnosti o tom, že zákon o významné tržní síle dokázal nějak pomoci českým a moravským zemědělcům. Sami předkladatelé to implicitně přiznávají. Pokud pomohl, pak zřejmě jen těm velkým a hlavně potravinářským firmám. Malé a střední hledají odbytiště mimo obchodní řetězce. Svědčí o tom rostoucí obliba farmářských trhů, prodeje přímo z farmy nebo kamenných obchodů specializovaných na kvalitní potraviny, jak jsem již zmínil dříve. Za účinnější nástroj pomoci bych považoval podporu prodeje zemědělských produktů přímo spotřebitelům. Zde se otevírá celá řada možností, kde si schopní zemědělci najdou cestu i bez podpory úředníků a politiků. Když už však hovoříme o podpoře zemědělství, napřel bych úsilí právě tady, a nikoli pochybnou formou vytváření další regulace, byrokracie a administrativy, které projednávaný návrh zákona přináší.
        Můj závěr je jednoznačný: navrhuji, abychom návrh změny zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů vrátili předkladateli k přepracování dle uvedených připomínek. Děkuji vám za pozornost.