Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem přesvědčený, že strach je špatný rádce. Myslím si, že politici by se měli snažit přispět k řešení té současné migrační krize, ne vyvolávat v lidech strach a ne apelovat na to nejhorší, co v lidech je. To si myslím, že je úkolem politiků.
        Já jsem tady zaznamenal spor o to, jestli jsem rád, nebo nejsem rád, že dnes na schůzi je zařazen tento bod a že jsem mohl přednést svoji zprávu. Platí to, co jsem už řekl Sněmovně. Já jsem rád, že jsem tu zprávu mohl přednést. Připravil jsem si ji o víkendu dopředu, věnoval jsem jí poměrně hodně času a nikdo si nemohl myslet, že když se sejde Sněmovna po parlamentních prázdninách uprostřed nejvážnější migrační krize, které čelí Evropa minimálně za posledních deset patnáct let, že by snad tento bod neměl být zařazen na program schůze a že by snad legitimně poslanci neměli chtít, aby vystoupil předseda vlády a informoval je o tom, co se děje. Čili počítal jsem s tím, že tento bod bude zařazen, gros projevu jsem si připravil o víkendu, dnes dopoledne jsem ještě doplnil poslední části, které se týkaly včerejšího jednání ministrů vnitra, a jsem rád, že dnes se Poslanecká sněmovna tímto zabývala.
        A chtěl bych požádat pana poslance Fialu, prostřednictvím pana předsedajícího, aby trošku zpytoval svědomí. Není vina této vlády, že jsme nenašli žádné připravené kapacity detenčních zařízení. Ty kapacity byly redukovány na 30 % v minulých letech. Není to chyba této vlády, že nejsou naplněny a nebyly naplněny stavy armády a stavy policie. Ty stavy byly redukovány v minulých letech. Minulé vlády si počínaly velmi bezstarostně, jako by vlastně už nic špatného se do budoucna nemělo stát. My jsme to byli, kdo změnil bezpečnostní strategii už loni, ještě než vypukla tato krize. Už loni jsme začali nabírat policisty a vojáky, abychom se na to zhoršení bezpečnostní situace připravili. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)