Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, paní předsedající, já jsem si dovolil předložit - a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím - pozměňovací návrh k tomuto zákonu a ten se týká článku 1 § 5. Tento pozměňující návrh by zavedl toleranci hladiny alkoholu v krvi u řidičů nemotorových vozidel, a to do úrovně půl promile, což zhruba odpovídá asi dvěma desetistupňovým pivům. V této chvíli bych uvedl důvody, které mě k tomuto pozměňujícímu návrhu vedly.
        Tak za prvé je to určitě ta skutečnost, že ve velké části evropských zemí, řekl bych ve většině, tato tolerance již existuje. Je to samozřejmě dáno tím, že ta tolerance platí i pro řidiče motorových vozidel, ale jsou země, kde ty hranice jsou odděleny, kdy nižší je pro řidiče motorových vozidel a ta vyšší pro řidiče nemotorových vozidel. Jako příklad mohu uvést Rakousko, Finsko, Dánsko. V Německu se to řeší úplně jinak, kdy řidič nemotorového vozidla, respektive cyklista, nemá stanovenou žádnou hranici, pouze musí prokázat bezpečnou jízdu na svém stroji. Takže to je jeden z těch důvodů. Tím bychom vlastně přiblížili naše právní předpisy většině evropských zemí.
        Tím dalším důvodem a myslím si, že tím hlavním, je skutečnost, že v dnešní době budujeme velké množství cyklostezek a budujeme je s tím, že to jsou cíle výletů, slouží k relaxaci atd., a tam asi logicky předpokládáme a čekáme to, že dotyčný se tam i nějakým způsobem občerství. Koneckonců kdo jste po těch cyklostezkách jeli, tak víte, že tam je veliké množství různých bufetů a stánků, a notabene máme i na jižní Moravě přímo vinné cyklostezky, které si na tom vlastně staví svůj obchod a svůj byznys. Bohužel ten přístup je v tomto směru takový dvojí. Někde se tváříme, že na těch cyklostezkách žádné občerstvení není, asi to je příklad jižní Moravy, děláme, jako že tam nikdo alkohol nepožije. No a pak je druhý extrém a druhý případ, kdy naopak na konci cyklostezky stojí hlídka Policie České republiky a dává těm cyklistům dýchnout. Já si myslím, že ani jedno není dobře a že je potřeba s tím něco udělat.
        Tím třetím důvodem, který mě k pozměňovacímu návrhu přivedl, je fakt, že už dnes u nás je tolerovaná určitá míra alkoholu v krvi, je to hladina 0,24 promile a je to dáno tím, že 0,2 promile je považováno za jakousi fyziologickou hladinu alkoholu u jednotlivých lidí a těch 0,04 je odchylka přístrojů. Není to samozřejmě nikde ukotveno v zákoně, ale jakási tolerance tady je.
        Takže to jsou ty hlavní důvody, které mě k předložení tohoto návrhu vedly. Ano, já jsem tento návrh už předložil na hospodářský výbor, který ho zamítl, byť to bylo o jeden jediný hlas. Z toho důvodu jsem si řekl, že se o to pokusím ještě jednou přímo na plénu. Obdobně k tomu dalo zamítavé stanovisko i Ministerstvo dopravy, už na ten hospodářský výbor. Já už jsem to tam říkal, že ty argumenty mě moc nepřesvědčily, respektive se opíraly o dvě statistiky, nebo o dva statistické údaje, přičemž jeden hovořil o tom, že 30 % veškerých nehod, které cyklisté zaviní, je právě pod vlivem alkoholu. Nicméně už tam nikde nebylo uvedeno, jaká ta hladina alkoholu byla, jestli 0,2, 0,5 nebo 1 promile. Čili nic moc tento údaj nevypovídal. Druhý statistický údaj hovořil o tom, že největší meziroční nárůst usmrcených osob v dopravě, čili sedm, je právě u řidičů, kteří požili alkohol, ale do té hranice 0,24. Čili to je ta hranice, která už je dneska tolerovaná.
        Já jsem se podíval na jiné statistiky. Uvedu jenom dva příklady, které hovoří trošku o něčem jiném, nebo mají jinou vypovídající hodnotu. První statistika hovoří o tom, že ti cyklisté, kteří způsobí dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, celkové množství těch nehod je 17 %, tak 87 % z nich mělo v sobě více než 1 promile. Čili tady vidíme, že to je věc, kterou neovlivní ani nulová tolerance, ani těch půl promile, že to jsou zkrátka lidé nebo cyklisté, kteří možná kolo používají jako dopravní prostředek do hospody. Druhá statistika, kterou jsem zachytil před několika dny, hovoří o tom, že v Evropské unii je na 1 milion obyvatel průměr usmrcených osob v silničním provozu 51. U nás, kde platí nulová tolerance, je 61 a v Polsku, kde platí téměř také nulová tolerance, je to 84. Čili tady absolutně nevidíme žádnou souvislost mezi tím, jestli je nulová tolerance, nebo není, a tím, jaký je počet usmrcených osob v silničním provozu. Takže to jenom stručně k těm statistikám.
        Já čekám, že ten můj návrh určitě vyvolá diskusi a možná i bouřlivou diskusi. Očekávám to, nicméně byl bych rád, aby v té diskusi zaznívaly fér argumenty a relevantní věci, nikoliv třeba argumenty typu, že když dnes máme nulovou toleranci, tak si cyklista dá jedno nebo dvě piva, a když povolíme 0,5, tak že si dotyčný dá čtyři nebo pět. To nepovažuji za argument, to není ničím podložené, je to spíš nějaká jenom tucha, předtucha. Není to realita, ale k tomu se dostaneme v diskusi. A už vůbec si myslím, že nejsou fér argumenty, jaké jsem slyšel v televizní reportáži od pana plukovníka Lercha, když říkal, že tu nulu, kterou tady máme, tak mu většina kolegů z ostatních zemí, kde tu nulu nemají, závidí. Tak já nevím, že už ji tam tedy dávno nezavedli.
        Jeden z těch argumentů, který v diskusi zazníval a který je třeba brát v potaz, je to, proč tedy pro jednu skupinu účastníků silničního provozu zavádíme jakousi toleranci a pro druhou nikoliv. No tak už jen ten samotný zákon nám vytváří dvě skupiny účastníků silničního provozu: řidiče motorových vozidel a řidiče nemotorových vozidel. Jedni musí mít řidičský průkaz, druzí nemusí atd. Ale to, že se jinak pohlíží na řidiče nemotorového vozidla a motorového vozidla, i na to, zda požil, nebo nepožil, o tom mluví i komentář trestního zákoníku, konkrétně k trestnému činu podle § 274, ohrožení pod vlivem návykové látky. Já bych ho s dovolením ocitoval.
        Takže tento komentář hovoří následujícím způsobem: "Ohrožení naznačené intenzity naproti tomu obecně nevyplývá z jízdy podnapilého cyklisty, jehož vozidlo bez motorické síly a v důsledku své konstrukce i malé hmotnosti nemá značnější kinetickou energii. Toto ohrožení sice může za určitých okolností vzniknout, avšak v takovém případě vyplývá jen z dané konkrétní situace, nikoliv ze samotné povahy vozidla a jízdy na něm v podnapilém stavu. Nebezpečnou situaci v tomto smyslu může v konkrétním případě vytvořit podnapilá osoba jinou činností, například tažením vozíku, přenášením břemene i závadnou chůzí. Dojde-li zaviněním podnapilého cyklisty ke vzniku poruchy vykazující znaky některého trestného činu, je třeba skutek posoudit podle povahy následku jen jako poruchový trestný čin, tedy nikoliv v souběhu s trestným činem podle § 274." K tomuto komentáři existují i judikatury soudů, takže je to podpořeno i rozhodnutím soudů.
        Takže to je, jak se říká, ve stručnosti k mému návrhu vše, ale pro tuto chvíli si myslím, že to asi stačí, a případně se těším na další diskusi i na to, že můj návrh ve třetím čtení podpoříte. Děkuji. ***