Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh na omezení prodejní doby je dalším ze série opatření, které má jasný cíl - omezit naši svobodu. Levice ráda reguluje osobní život lidí. Teď si usmyslela, že bude nařizovat, jakým způsobem máme trávit volný čas, když o některých svátcích má být ve větších obchodech zavřeno.
        Osobně nejsem velký příznivec trávení volného času nakupováním. Sám raději vyrazím za sportem nebo do přírody. Nikdy by mě ale nenapadlo nutit ostatní, aby do přírody chodili se mnou, když raději dělají něco jiného. Ano, třeba nakupují. Možná je to jejich koníček, možná ale nemají jinou možnost, možná mají čas si v klidu rozmyslet co koupit a porovnat nabídky jen ve dnech volna. To ale senátory, kteří pro návrh hlasovali, zjevně nezajímá. Asi mají času na nákupy ve všední dny dostatek.
        Tento návrh je samozřejmě nebezpečný z principu. Vláda přestává oddělovat veřejný život a soukromý život. Stále častěji nám nyní chce stát nařizovat, jak se chovat v soukromém životě. Do toho ale instituce nemají strkat nos. Jedná se totiž o prostor každého člověka, na který stát nemá nárok. Pokud si tento prostor stát uzurpuje, svoboda se mění v totalitu. Zatím nám někteří politici chtějí nařizovat, co ve volném čase nedělat - nenakupovat. Jsme ale jen krůček od toho, kdy nám budou chtít přikazovat, co ve volném čase dělat. Nerad bych se vracel do doby vynucených účastí na takzvaně spontánních oslavách Svátku práce či k povinnému vyvěšování vlajek, ať už mají barvu rudou, či modrou.
        Stát by měl omezovat a postihovat takové jednání, které je škodlivé nebo nebezpečné. Co je ale nebezpečného na nakupování o státním svátku? Čemu koupěchtiví občané škodí? Snad ekonomice, která díky vyšší spotřebě roste? Snad zaměstnancům obchodu, kteří si obvykle berou směny o svátcích dobrovolně -