Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně i kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k navrhované novele, která má tři části, s tím, že první část vynechám, protože opravdu nechci tady diskutovat o mateřských školkách v tuto chvíli. Ale jako dlouholetý ředitel střední školy bych se rád vyjádřil k těm částem, a to je zejména přijímací řízení a maturitní zkoušky. Kolegyně paní poslankyně Dobešová, bylo vidět, že je to člověk s praxí, a řekla celou řadu věcí, které já má tady připraveny nebo měl jsem připraveny. Ale přesto dovolte, abych se vyjádřil k některým z nich.
        Za prvé, jak to vypadá v současné době na základních školách. Na základních školách v deváté třídě to vypadá tak, že valná většina žáků už se neučí. Ti prakticky už vědí, že budou přijati na nějakou střední školu, to znamená, motivace se učit je velmi malá. Dělají se nějaké srovnávací testy na konci deváté třídy a tady bych navrhl jednu cestu, která by možná vedla k tomu, aby žáci opravdu v devátých třídách měli motivaci se učit, a to je zohlednit výsledky těchto testů na základní škole k přijímacím zkouškám. Prakticky přijímací zkoušky by byly nahrazeny tím. Bylo by to posunuto do základních škol. To je jedna cesta.
        Druhá cesta je ta - nebo jak to vypadá dál. Vypadá to tak, že současný ředitel střední školy dělá všechno pro to jako manažer té školy, aby si tu školu naplnil. To znamená, jestliže on má v oboru například elektrotechnika dvanáct žáků, tak je velmi problematické, aby uživil učitele elektrotechniky, učitele matematiky, učitele češtiny, protože dvanáct žáků zkrátka mu nepřinese tolik peněz, aby jim mohl vyplácet výplatu. To znamená, dělá všechno pro to, aby třídu naplnil, případně třídy spojuje. Dělá všechno možné, aby měl ve třídě dvacet pět, třicet žáků. No a na základních školách, když se ještě k tomu vrátím, se děje co? Přicházejí výsledky ze základních škol na střední školy a dvojka ze základních školy z matematiky je úplně jiná dvojka z jedné školy a úplně jiná dvojka ze školy druhé. Takže tady sama důvodová zpráva říká tolik, že brát jako hodnocení výsledky ze základní školy vlastně není objektivní.
        Ředitelé středních škol nejdříve dělali přijímací zkoušky, snažili se to nějakým způsobem řešit, aby tam dostali kvalitní žáky. Pak zjistili, že sousední střední škola přijímací zkoušky nedělá, tak si řekli, a hlásí se tam více žáků, protože žáci jdou samozřejmě cestou nejmenšího odporu, tak samozřejmě udělali to, že zrušili taktéž přijímací zkoušky a brali žáky podle toho, co měli na vysvědčení v deváté třídě nebo na konci osmé třídy. To vedlo k tomu, že dneska jsou na některé maturitní obory, nemluvím o gymnáziích, jsou přijímáni žáci, kteří dokonce mají pětku v pololetí deváté třídy. Pětku! Což je samozřejmě, řekl bych, velmi nezodpovědné.
        V současné době ve školském zákoně je napsáno, že kritéria jsou pouze dvě, a to hodnocení na vysvědčení z předchozího vzdělávání a za b) další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti a vědomosti a zájmy uchazeče. ***
        To znamená, pokud toho žáka chci přijmout, tak udělám, že dostane 5 bodů za olympiádu ve skoku vysokém, pak dostane 3 body za to, že odpracoval 20 brigádnických hodin - teď to prosím vás trošku zlehčuji -, ale samozřejmě udělám všechno pro to jako ředitel školy, který se snaží zajistit svým kantorům práci, abych měl těch žáků co nejvíce.
        Z těchto důvodů vítám snahu Ministerstva školství zavést u maturitních oborů jednotnou povinnou písemnou zkoušku z češtiny a matematiky, která bude zadávána centrálně. Ovšem podle toho návrhu mám obavy, aby se náhodou vlk nenažral a koza nezůstala celá. Vysvětlím proč. Před chvílí jsem uvedl, že v tom stávajícím školském zákoně jsou dvě kritéria, návrh nyní říká, že budou čtyři, a to hodnocení na vysvědčení z předchozího vzdělávání, b) výsledky jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení, c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena, a v případě dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. To znamená, ze dvou kritérií se najednou stala čtyři kritéria, když budu šikovný ředitel, tak to napočítám tak, že toho žáka zase nějakým způsobem přijmu.
        Vítám to, že to hodnocení té jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení podílí nejméně jednou polovinou. Nic proti tomu. Ale jestliže potom dobře udělám ta zbývající kritéria, tak ten žák, i když bude mít hodně málo bodů z toho celostátního hodnocení, se samozřejmě do té školy dostane. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhodne jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení. Tady zase nějakým způsobem lze s tím manipulovat a to se mi samozřejmě nelíbí. Proto navrhuji, aby v přijímacím řízení pro maturitní obory - mluvím o maturitních oborech - byl ponechán jako jediné kritérium výsledek celostátní jednotné zkoušky, což by zaručovalo objektivitu a jednostrannost pro celou Českou republiku a všechny střední školy, které vyučují maturitní obory. Nedocházelo by k rozdílům mezi jednotlivými školami a k manipulaci s přijímacím řízením. V současné době, jak jsem již zmínil, je rozdílná úroveň přijímaných žáků do jednotlivých středních škol a navíc se stává i to, pokud kraje zaváděly jednotné přijímací zkoušky v prvním kole, tak ředitelé v druhém a dalším kole to samozřejmě obcházeli, a za další, jestliže střední škola byla na kraji jednoho kraje, myslím hraničně, tak žáci odcházeli do druhého kraje, kde se přijímací zkoušky nedělaly. Tady to by opravdu vedlo - ta jednotná přijímací zkouška z matematiky, z češtiny, by vedla k odstranění těchto možností a těchto nesrovnalostí.
        Důvod, proč vynechat hodnocení vysvědčení z předchozího vzdělávání, uvádí ministerstvo ve své důvodové zprávě, že je to neobjektivní údaj a nelze z něho vycházet. Sami to tam píší, a přesto v tom návrhu se to tam objevuje. Za druhé, nebo důvod číslo dvě proč vynechat výsledky přijímací školní zkoušky, je-li stanovena, tak většina ředitelů škol, se kterými jsem mluvil, říkala: Když bude jednotná zkouška z češtiny a z matematiky, tak proč já bych dělal další zkoušku? To se mi zdá naprosto nelogické. Důvod třetí, proč vynechat hodnocení. V § 60 odst. d), to znamená případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. No prosím vás, pod tímto si mohu představit opravdu cokoliv, jak už jsem zmínil, olympiádu ve skoku do výšky nebo sběr brambor nebo já nevím a můžu za to dát žákovi body a pak ho přijmu. Takže to si myslím, že sem opravdu moc nepatří.
        Někteří psychologové uvádějí argumenty, že žák je zkouškou stresován. V tom návrhu ovšem je napsáno, že žáci mají možnost dělat tu zkoušku dvakrát a započítává se jim lepší z výsledků. A navíc si myslím, že každý žák postupně v životě se dostane do situací, kdy bude stresován, takže už v těch 15 letech by si měl zvykat na určité množství stresu a umět skládat zkoušky. A znova říkám, má možnost to dělat dvakrát a bude mu započítán ten lepší výsledek.
        Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k návrhu závěrečné maturitní zkoušky. Ten návrh předpokládá, že žáci budou skládat maturitní zkoušku od roku 2020, resp. 2021 z matematiky jako třetí povinnou, ovšem na základě - obory budou vybrány na základě usnesení, tedy vládního nařízení, jestli si to dobře pamatuji, a tady já zase se dostávám do určitých pochybností. Za prvé je potřeba si uvědomit, že vzdělávání je buď osmileté, šestileté, nebo čtyřleté, teď mluvím o tom maturitním vzdělávání, a jestliže, když to převedu do absurdity, každý rok vládní nařízení určí nějaké jiné obory, kde bude maturitní zkouška z matematiky, tak v tom bude neskutečný zmatek. To za prvé. Za druhé, jak už tady kolegyně řekla, opravdu si myslím, že dojde k poklesu zájmu o obory, kde matematika bude povinná. A Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu a další tyto instituce volají po tom, abychom posilovali opravdu zájem o technické obory, a tady to bude přesně obráceně. Žáci půjdou do těch oborů, kde matematika nebude, neříkám že všichni, ale kde matematika nebude jako povinná. Samozřejmě k tomu, aby ten žák byl připraven na maturitní zkoušku z matematiky, potřebuje opravdu dostatečné penzum hodin, to znamená 12 hodin za ty 4 roky. 12 hodin matematiky za ty 4 roky znamená, že musí během těch čtyř let každý týden ten součet dát 4 hodiny třeba v prvním ročníku, 3 hodiny ve druhém, 3 hodiny ve třetím a 2 hodiny ve čtvrtém, to dá 12 hodin. Samozřejmě že to povede k těm problémům, které tady byly řečeny, že například předmět elektrotechnika už nebude tolik hodin, protože se bude to muset přesunout do té matematiky, ale přesto si myslím, že je to řešitelné v rámci vzdělávacích programů.
        Proto budu navrhovat dva pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh se bude týkat přijímacího řízení pro obory zakončené maturitní zkouškou. Budu navrhovat, aby pro tyto obory bylo jediné kritérium, a to celostátní jednotná přijímací zkouška. Podtrhuji - jediné kritérium. Důvody uvedu ještě jednou: Odstraní se rozdíly mezi hodnocením ze základních škol, odstraní se rozdíly mezi středními školami, odstraní se rozdíly mezi kraji. Nebude možná další manipulace s výsledky přijímacího řízení. V druhém svém pozměňovacím návrhu budu navrhovat a prosazovat povinnou maturitní zkoušku z matematiky pro všechny obory zakončené maturitní zkouškou mimo obory uvedené v § 85 a v § 62, což jsou obory, kde se skládá talentová zkouška.
        Důvody jsem uvedl výše. A jelikož opakování je matka moudrosti, tak uvádím znovu. Nařízení vlády s vybranými obory, ve kterých se bude skládat maturitní zkouška z matematiky, povede k tomu, že žáci si budou vybírat ty obory, kde matematika nebude povinná.
        Za druhé, nařízení vlády bude uvádět každoročně změny do oborů a je potřeba si uvědomit, že studium je, jak jsem již řekl, čtyřleté, šestileté, nebo dokonce i osmileté. A každoroční změny v oborech, kde bude maturitní zkouška, povede ke zmatkům a k nezájmu o tyto obory.***
        Za třetí. Podnikatelé, Hospodářská komora a další volají po lidech vzdělaných v IT oborech, strojírenství, elektrotechnice a dalších technických oborech a zde je matematika základem. Nehodlám zde tvrdit, že takto vzdělaní lidé nepotřebují maturitní zkoušku z českého jazyka a podobně. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že na školách se nemají vyučovat humanitní obory a humanitní předměty a společenské vědy, protože v dnešní době je to myslím velmi důležité, protože doba je politicky komplikovaná ať už tedy na domácí, či mezinárodní scéně.
        Přesto doporučuji, aby tento návrh školského zákona byl postoupen do druhého čtení, a věřím, že mé připomínky budou brány v potaz při projednávání ve výborech, případně potom jako mé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.