Děkuji za slovo ještě jednou, pane předsedající.
        Dámy a pánové, já bych chtěl reagovat krátce na vystoupení kolegy Stanjury. Musím mu dát za pravdu s Národní radou. Mám tady dokonce s sebou pozvánku na 5 zasedání Národní rady pro sport 17. prosince 2014 od pana Marcela Chládka, který mě pozval, protože jsem byl v té době členem Národní rady. A skutečně z kompetenčního zákona vyplývá, že ministr si národní radu může zřídit i bez zákona, a vřele to doporučuji. Kolegovi musím v tomto ohledu dá za pravdu.
        V čem mu ale za pravdu nemohu dát a rád bych ho přesvědčil, pokud jde o rejstřík sportovců. Nevím, jestli pan kolega Stanjura ví, pro rok 2016 byly vyhlášeny některé nové programy, které by měly podpořit právě sportování dětí a mládeže. Jak se finanční prostředky z ministerstva dostanou k mládeži? K mládeži se nejlépe finanční prostředky dostanou, když půjdou přímo z ministerstva do konkrétního malého klubu i v malé vesničce. Paní ministryně takovýto program navrhla, na příští rok je funkční, už se celá řada klubů v celé zemi, České republice, do toho hlásí, a proto je dobře, aby se u ministerstva registrovaly i samozřejmě s počtem sportovců, které mají. Dokážu si představit, že paní ministryně stojí před úkolem rozdělit finanční prostředky, neinvestiční dotace, do jednotlivých sportů a do jednotlivých klubů. Jak na to půjde bez toho, aniž by věděla, kolik v daném klubu či v daném sportu sportuje sportovců? Jak to udělá, když nebude vědět, kolik z celkového počtu je mládeže a kolik z toho počtu je dospělých? Do dnešních dnů se ministr musí opírat o informace, které dostává od svazu. V dnešní době se kluby skrze registrace sportovců registrují u konkrétních svazů. Jenomže řada svazů přiznává, že vykazuje na Ministerstvo školství nepravdivé údaje. Dává tam údaje o sportovcích, které registruje, kteří už dávno nejsou aktivní, dokonce někteří z nich už nejsou bohužel mezi námi. A pořád je vykazují ve stavech. A to je problém. To znamená, že potom informace, které přicházejí na Ministerstvo školství, jsou zkreslené a jsou nepřesné. My bychom potřebovali, a já bych se pro to přimlouval, aby finanční prostředky pro sport byly rozděleny férově podle skutečných stavů, podle skutečných počtů. A proto tento registr sportovců a registr klubů sportovních organizací můžu jenom doporučit a podpořit. ***
        Naopak bych se přimlouval, aby vznikl ještě další registr. A další registr - registr sportovišť, protože se nerozdělují peníze jenom neinvestičního charakteru, ale i investičního charakteru. A dneska Ministerstvo školství rozděluje peníze takřka naslepo. Proto říkám, že je mimo jiné v té slepé uličce.
        Finanční prostředky do investičních prostředků se rozdělují v podstatě v řadě případů podle subjektivních pocitů a to není dobře. Bylo by dobře, aby vznikla mapa sportovišť, kde by bylo jasné například v Moravskoslezském kraji, kolik je fotbalových stadionů, hokejových hřišť, v jakém jsou stavu, kdo je vlastní, kolik je tam členů, jak je silná základna dětí a mládeže, kolik je tam dospělých sportovců, kdy tam například do takového klubu přispěla obec či kraj finančními prostředky, aby se neopakovalo pořád dokola, že se přispívá na investičních dotacích stále stejným subjektům. Toho jsem si všiml, že se tak děje, aspoň v minulosti se tak dělo. A byl bych rád, aby finanční investiční dotace dostali i ti, kteří už žádají léta, a nikdy se nedostalo.
        Děkuji za pozornost.