Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o důvody, kvůli kterým nám vrátil školský zákon pan prezident, je to jednak stanovení povinnosti vymezit školské obvody spádových mateřských škol od 1. 1. 2017. Zmíněno je povinné předškolní vzdělávání dětí ve věku pěti let. Dál postupné rozšíření předškolního vzdělávání pro děti ve věku dvou let, resp. umožnění rodičům využívat mateřské školy pro děti od tohoto věku. A zmiňuje zde už dnes diskutovanou inkluzi, která je součástí předchozí novely.
        My jako poslanci KSČM jsme pro novelu školského zákona nehlasovali, i když uznávám, že na podobě školského zákona se odvedl kus práce a jsou zde zakomponovány změny, které by mohly přispět ke zkvalitnění vzdělávání v České republice. Na druhou stranu však máme k podobě některých těchto změn výhrady a s některými změnami výslovně nesouhlasíme.
        Pokud jde o úpravy, které by podle našeho názoru mohly vést ke zvýšení úrovně vzdělávání, je to jednak povinné předškolní vzdělávání dětí ve věku pěti let a dále stanovení povinnosti vymezit školské spádové oblasti pro mateřské školy. Tady se tedy naše stanovisko liší od názoru prezidenta republiky. My považujeme povinné vzdělávání v posledním ročníku před vstupem do základní školy za potřebné. Je to jeden z kroků k vyrovnání rozdílů a srovnání šancí, srovnání startovací dráhy speciálně pro děti z méně podnětného prostředí, jimž to velmi pomůže. Považujeme za důležité to, že mateřská škola má plnit a plní funkci vzdělávací, výchovnou a sociální. Stále častěji supluje, jak jsme toho svědkem, rodinu, kde nezískávají děti mnohdy základní návyky, jsou nedostatečně rozvíjeny řečové, jazykové schopnosti apod. A tady hraje velmi důležitou úroveň právě mateřská škola.
        Jenomže tím, že Ministerstvo školství podlehlo tlaku a tento návrh změkčilo umožněním individuálního vzdělávání, kdy rodiče pouze oznámí při zápisu, že budou dítě vzdělávat sami doma, přičemž ověření rozvoje dítěte, jeho znalostí, dovedností je vlastně pouhou formalitou, a dále podporou dětských skupin, které předškolní vzdělávání neposkytují, jde zde o pouhé hlídání, tak těmito úpravami se vlastně naprosto ztrácí původní smysl, kdy po této úpravě o povinné předškolní vzdělávání vůbec nejde.
        Pokud jde o spádové oblasti, my tuto změnu na rozdíl od pana prezidenta podporujeme, protože si myslíme, že pokud má být nárok na přijetí dítěte do mateřské školy, musí být páky, jak tento nárok zabezpečit. Takže spádové oblasti jsou nutné, přičemž rodič není svazován povinností nastoupit nebo dát dítě do této školy. Může si zvolit i jinou školu, kam bude přijato, pokud bude, pochopitelně, volná kapacita.
        Naši podporu má také zavedení - a to už nezmiňuje pan prezident, ale já to chci zmínit za klub KSČM - má podporu zavedení jednotné přijímací zkoušky na střední školu. Myslím si, že to má význam jak pro střední školy samotné, pokud jde o kvalitu přijímaných žáků, ale také následně pro vysokou školu, pokud jde o úroveň přijímaných studentů. Ale potažmo i pro samotné základní školy, kde jsou žáci i v té deváté třídě nuceni se připravovat na jednotné zkoušky, jsou nuceni se učit, a souvisí s tím nakonec i chování žáků ve druhém pololetí devátých tříd.
        Jenomže opět tady to vidíme jako nedotažené, že se ztrácí původní smysl, a to tím, že nebyl přijat náš pozměňovací návrh, aby byla centrálně stanovena nepodkročitelná hranice úspěšnosti. Tedy kdy ještě žák může být na střední školu přijat a kdy už ne. To znamená, že vzhledem k tomu, že ještě také není přijata změna týkající se financování regionálního školství, tak toto všechno vede k tomu, nebo jsou nuceni ředitelé k tomu, aby naplnili na maximální počet střední školy, tak aby získali pochopitelně maximální počet peněz. Opět tedy změna, která by si zasloužila podporu, pokud by byla dotažena, ale ne tak, že vlastně ztrácí původní smysl a přestává být tato změna efektivní.
        Pokud jde o výhrady, v nichž se s panem prezidentem shodujeme, tak je to jeho kritika předškolního vzdělávání u děti ve věku dvou let, ale nakonec i zmiňovaná inkluze. I když vnímám výhrady, které tady zaznívají. Pokud jde o dvouleté děti, tady je to samozřejmě možné už v současné době, nicméně pozměňovací návrh, který byl přijat, tak vlastně legalizuje a stanovuje to přímo v tom zákoně, že bude nárok i pro děti dvouleté.
        Chtěla bych říci, že už v současnosti v mateřské škole děti mladší tří let jsou. A jsou zde dokonce dvouleté, které tvoří přes 36, téměř 37 % dětí mladších tří let, a téměř 2 % nedovršila ani dva roky. Zároveň bych ale chtěla říci, že to působí velké komplikace v těch mateřských školách, kde k tomu dochází. Alespoň v těch, se kterými jsem se mohla seznámit, s těmi zkušenostmi některých učitelek. Dvouleté děti potřebují absolutně jinou péči než děti, které patří do mateřské školy. Tím, že jsou integrovány mezi ně, tak vlastně trpí tím předškoláci i tyto malé děti. Trpí tím předškolní vzdělávání, které by mělo být náplní především pětiletých dětí. Dvouleté děti potřebují úplně jinou péči, jak už jsem říkala. Učitelka, která je v takové třídě, tak na jednu stranu musí zabezpečovat vzdělávání pro víc než 20 dětí a na druhou stranu přebalovat pleny u těchto malých dvouletých dětí, kterým kolikrát ani nerozumí. ***
        Mají úplně jiné individuální biologické potřeby a v mateřských školách nejsou pro tyto nároky ani personální ani prostorové podmínky. Rozumím tomu, že jsou rodiče, a převážně matky, které potřebují nastoupit do práce, jsou k tomu nuceni kvůli ekonomické otázce. Ale tak ať vláda podpoří obce při obnovení jeslí a ať zakotví jesle do legislativy tak, aby mohly fungovat ve prospěch rodin s dětmi.
        Pokud jde o inkluzi, vím, že to není součástí tohoto zákona, nicméně při projednávání tohoto zákona a projednávání pozměňovacích návrhů, konkrétně mého, kdy jsem žádala o odložení o dva roky, tak se to na pořad dne pochopitelně dostalo také. Myslím si, že kdyby byl tento pozměňovací návrh schválen, že tady byla šance ošetřit celou záležitost tak, aby nedošlo k ukvapené, nepřipravené a nepromyšlené změně. Myslím, že to poškodí skutečně všechny - jak učitele, tak děti v běžných školách, tak žáky integrované, kteří tak budou paradoxně víc vyloučeni, než kdyby byli ne v tom takzvaném společném vzdělávání, ale ve speciální škole.
        Nechci se k tomu dál nějak vyjadřovat. Tuto otázku jsme diskutovali podrobně při všech třech čteních tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale nakonec i ve výborech. Jenom chci podotknout v této záležitosti poslední věc, že máme připravenou novelu, která by znovu vrátila do hry odložení takzvané inkluze o dva roky.
        S čím v novele školského zákona absolutně nesouhlasíme, přičemž mě překvapuje, že to nezmiňuje ani prezident republiky ani paní ministryně ani paní zpravodajka, a to je individuální, resp. domácí vzdělávání, které se rozšiřuje i na druhý stupeň základních škol. Chtěla bych říci, že to je hlavním důvodem, proč klub KSČM nemůže podpořit přehlasování prezidentského veta. To, že se tato možnost dostala do školského zákona, je pro náš klub KSČM naprosto zásadní a nepřijatelné.
        Tato změna a některé další povedou k privatizaci školství, protože už dnes jsme svědky toho, že kolem individuálního vzdělávání dochází k tomu, že se domlouvají rodiče, zakládají si takové nějaké soukromé rodičovské školky pro své ratolesti. Do toho od 1. 9. má platit inkluze, což povede opět k posílení soukromého školství, k posílení počtu žáků na víceletých gymnáziích. Zároveň to považuji za ústup od odbornosti, a je to i degradace učitelského povolání. Abychom měli v mateřských školách místo kvalifikovaných pedagogů chůvy, aby se o děti v dětských skupinách, které potřebují předškolní vzdělávání, staraly chůvy, sociální pracovnice a další, aby výuka škály odborných předmětů na druhém stupni základních škol, ale konečně i na prvním stupni základních škol byla svěřena do rukou rodičů, kteří nemusí mít žádné znalosti oboru pedagogiky, psychologie atd., to považujeme opravdu za skandální.
        Proto klub KSČM přehlasování veta prezidenta nepodpoří. Děkuji. (Potlesk několika poslanců KSČM.)