Ještě jednou, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Budu se snažit být stručný, nicméně mi dovolte, abych vás informoval o zprávě o inflaci, což je základní dokument měnové politiky ČNB. Vzhledem k časovému odstupu tato zpráva už byla překonána čtvrtou inflační zprávou za rok 2016. Já se budu snažit proto vycházet z té novější zprávy. Zaměřím se tedy jenom na nové informace. (V sále je silný hluk!)
        Růst české ekonomiky loni postupně zpomaloval a ve třetím čtvrtletí dosáhl 1,9 procentního bodu, pokud jde o růst hrubého domácího produktu. Tento vývoj odrážel zejména... (Odmlka pro hluk. Sál se pomalu ztišuje.) ... pokles vládních i podnikových investic financovaných z evropských fondů. Ekonomiku naopak nadále podporovaly uvolněné měnové podmínky, nízká cena ropy a rostoucí zahraniční poptávka. Zmírňování hospodářského růstu odráželo zejména znatelné zvolnění dynamiky zpracovatelského průmyslu ve třetím čtvrtletí loňského roku, hluboký pokles pak nadále bohužel vykazuje stavebnictví.
        I když se domácí ekonomický růst zpomaloval, neprojevovalo se to nijak negativně na trhu práce, ba naopak, narůstalo napětí v nerovnováze nabídky a poptávky pracovních sil. Zaměstnanost se dále zvyšovala. Odráželo se to v poklesu míry nezaměstnanosti. Ta, jak známo, se nacházela a nachází v České republice na nejnižší úrovni, pokud jde o země Evropské unie. V těchto podmínkách, myslím pochopitelně, dále zrychloval růst mezd.
        Inflace se v závěru loňského roku poměrně rychle zvýšila a v prosinci dosáhla 2% meziročního růstu. Po zhruba čtyřech letech, kdy se pohybovala pod cílem inflačního cílení České národní banky, se tak v samém závěru loňského roku vrátila na tento cíl. Prvním důvodem uvedeného zvýšení inflace bylo zrychlení růstu cen potravin. Zvýšila se také takzvaná jádrová inflace. V ní se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd, což tvoří základ poměrně robustně rostoucí domácí poptávky. V prosinci se navíc k tomu přidaly jednorázové efekty, a to cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb v odvětví stravování a ubytování, jejichž příspěvek do celkové inflace lze odhadnout na jednu, maximálně dvě desetiny procentního bodu. K dosažení toho dvouprocentního cíle tak došlo o něco dříve, než naše stávající, de facto listopadová, prognóza očekávala.
        Rychlejší nárůst inflace v závěru loňského roku lze nicméně považovat za důsledek jednorázových vlivů, zejména kolísavého vývoje některých druhů potravin, a jak už jsem zmínil, i jednorázového efektu vyvolaného zaváděním systému EET. Ke konci roku tento proinflační dopad jednorázových vlivů bude zase vyprchávat, takže se to vlastně vyrovná. V opačném směru bude ovšem v letošním roce působit spíše neočekávané další snížení regulovaných cen zemního plynu pro domácnosti. V současnosti zůstává tedy platné vyznění naší poslední prognózy.
        Pokud jde o fundamentální faktory inflace, podle této listopadové prognózy domácí náklady nadále znatelně porostou zejména vlivem zvyšujících se mezd v podmínkách pokračujícího růstu ekonomické aktivity. Zároveň již rychle vyprchává protiinflační působení dovozních cen vyvolané poklesem cen průmyslových výrobců v eurozóně, které jsme tady pozorovali několik let v minulém období, a nyní jsme již opět při mírném růstu těchto cen.
        Podle naší prognózy, která předpokládá používání kurzu jako nástroje zhruba do poloviny letošního roku, inflace na horizontu měnové politiky, čili v následujících zhruba měsících v horizontu roku až roku a půl, mírně překročí náš cíl a postupně se bude vracet zpátky k cíli.
        V následujících dvou letech podle našich odhadů poroste naše ekonomika - čili letos a příští rok - zhruba podobným tempem jako doposud, možná o něco rychleji, někde okolo 3 %. V tomto roce by se mělo obnovit zvyšování investic. Na druhé straně ovšem bude růst mírně brzděn také přechodným zpomalením zahraniční poptávky a posléze, po opuštění kurzového závazku, i méně uvolněnými měnovým podmínkami v naší ekonomice. Na trhu práce se bude projevovat i nadále ono zmíněné napětí zvyšováním dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen velmi pomalu.
        Nyní ještě prosím stručně k naší měnové politice. Na posledním měnovém zasedání v prosinci Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, čili technické nule, a současně potvrdila závazek udržovat kurz koruny poblíž hladiny 27 za euro i nadále. Rizika této prognózy jsme vyhodnotili jako vyrovnaná a domníváme se, a potvrdili jsme, že potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné v dosavadním rozsahu i nadále přetrvává. Zopakovali jsme náš takzvaný tvrdý závazek, čili že neopustíme ten měnový kurzový závazek do konce prvního čtvrtletí tohoto roku, a pravděpodobně to nastane někdy okolo poloviny tohoto roku.
        Pokud jde o... Myslím, že to bude asi v tuto chvíli dostatečné. Děkuji vám za pozornost a jsem připraven k vašim případným otázkám. Děkuji.