Vážený pane premiére, vážený pane ministře, dámy a pánové, dobrý podvečer. Dovolte mi, jestli budu poslední, tak shrnout jenom pár podivností, které tento návrh, který zde máme, provázely. Chtěl bych předem ujistit pana ministra, přestože mám odlišný názor od toho, co říkal, že jsem optimista, protože jeho předchůdce pan kolega Němeček ukázal i se shozeným kuřáckým zákonem, že je sociální demokracie šikovná a schopná ten zákon prosadit v předělané verzi do jednoho týdne. Tak snad to dopadne dobře.
        Já si také myslím, že ten zákon je potřeba, zejména pokud jde o tu transpoziční část. A možná je to memento určité, aby se transpozice dělaly opravdu jako čisté transpozice a nekomplikovaly se v tom případě, kde lze tušit problémy. Za to samozřejmě pan ministr Ludvík nemůže, že to takhle bylo provedeno. Bylo to jistě v dobré vůli. Ale stává se to zde opakovaně. A já jenom ze svých zkušeností mohu potvrdit to, co zde padlo mnohokrát, že řešit farmaceutické záležitosti je mimořádně obtížné, ta regulace je v mnoha mimoběžných úrovních a je celkem všeobecně známo, že farmaceutičtí obchodníci na všech úrovních si vždycky nakonec nějak dokážou poradit. ***
        Dovolte mi tedy jenom zrekapitulovat určité pochybnosti, které zde již vesměs zazněly, a já je shrnu do krátkého bloku.
        Náš klub, jak zde už také zaznělo, bude hlasovat pro verzi lékáren, to znamená verzi, která prošla Sněmovnou. Jsme pro to, že budou lépe zajištěny léky v lékárnách, zejména v těch malých. Je zvláštní, přestože tady byl podán výklad, že senátní návrh je daleko dokonalejší, máme k dispozici z bohaté korespondence právní názory, také celkem solidně podložené, které mluví ve prospěch interpretace, kterou předvádějí malé lékárny. Nakonec zde zaznělo, že názor ministerstva, které by dnes po přijetí zákona o státní službě mělo reprezentovat jakousi názorovou skálu v každém resortu, tedy ji pravděpodobně nereprezentuje, když se názor mohl tak rychle obrátit, včetně názoru SÚKLu, který byl v takzvaném Běhounkově návrhu konzultován, a ten návrh se rodil dlouho, velmi těžce a rodil se s konzultacemi na ministerstvu i SÚKLu, a najednou je všechno jinak. To je první určitá nejasnost, která zákon procedurálně provází.
        Stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž je také velmi zvláštní. Zřejmě materiály byly dva, jeden podrobnější a jeden, který dostali poslanci, který je naprosto bez vysvětlení a jenom konstatuje to, co úřadu nepřísluší, jaká byla procedura schvalování, ale o tom, jaké je zdůvodnění podezření, že bude hospodářská soutěž narušena, tam není ani slovo, nemluvě o tom, co tady bylo v debatě několika lidmi, naposledy panem kolegou Hovorkou, velmi jasně analyzováno, že hospodářská soutěž je velmi silně zdeformována už dnes. (V sále je velký hluk.)
        Třetí podivnost je postoj SÚKLu, kterýžto úřad já často nekritizuji, ale v tomhle případě postup, kdy zákon, jak zde řekl pan zpravodaj Vyzula, ležel ve Sněmovně -