Když jsem přemýšlel, čím bych začal, abych zaujal, abyste mi věnovali pozornost, tak možná bychom mohli v politice, ne v češtině, ale v politice zakázat slovo dočasnost. Měli jsme tady dočasně okupační vojska. Dočasně naše vláda zavedla zvýšení daně na tři roky a dočasně byly zavedeny zvýšené sazby daně z piva v roce 2009 s účinností od 1. ledna 2010. Ta první dočasnost trvala skoro 22 let. Daň z příjmů platí nadále bez omezení, přestože měla skončit před rokem a půl a přestože ti, kteří ten zákon předkládali v roce 2009 a říkali na mikrofon, že bude platit rok, maximálně dva, nejvýše však tři, tak už to platí sedmým rokem.
        Doporučuji nám všem, protože jedna z těch dočasností byla z naší dílny, abychom v politice nebo v daňových otázkách nepoužívali slovo dočasnost, protože pak ta realita je úplně jiná. Přijde jiná politická reprezentace a z dočasnosti se stává pravidlo.
        Návrh zákona je velmi krátký, obsahuje v zásadě jeden paragraf, jeden článek a účinnost. Účinnost je navržena od 1. května 2017, takže se to dá ještě stihnout, ale není to to nejdůležitější. ***
        V roce 2009 úřednická vláda pana premiéra Fischera představila a prosadila v Poslanecké sněmovně tzv. Janotův balíček, který na vstupu měl úsporná opatření na straně výdajů a zvýšení daní na straně příjmu. Ten sněmovní tisk se projednával ve stavu legislativní nouze. To bych chtěl připomenout, protože to je poměrně neobvyklý instrument, to znamená, neproběhlo první čtení, ale proběhlo v zásadě jednodenní projednání a dopadlo to, že se zvýšily daně a neomezily se výdaje. Takže byla splněna pouze polovina. A jednou z těch částí bylo zvýšení spotřební daně na pivo, kdy tehdejší autoři předpokládali dodatečný výnos do státního rozpočtu zhruba 1,2 miliardy korun. Platí to od 1. ledna 2010. Ovšem jak to bývá, odhady nebývají většinou přesné a čas může rozsoudit ty, kteří se přou o to, jestli to přinese více, nebo méně peněz, jaká byla pravda. Ten výnos nebyl 1,2 miliardy, ale maximálně 800 milionů korun ročně. Mimo jiné je to dáno také tím, že se měnilo a mění spotřebitelské chování.
        Je třeba říct, že trh s pivem prochází velmi dynamickými změnami a v posledních letech dochází k poklesu celkového výstavu. Jediná změna byla v roce 2016, ale to bylo způsobeno díky úspěchu našich exportérů a díky zvýšenému exportu. Na druhé straně, a zažíváte to mnozí z vás ve svých regionech, vznikl v zásadě úplně nový segment a to jsou tzv. minipivovary, které nabízejí netradiční značky, nová piva, k dnešnímu dni jich funguje 347. Většina z nich, asi 90 %, má k té své produkci buď restauraci, nebo hotel, kde ten svůj produkt taky prodává. Zaměstnávají dohromady přibližně - já bych prosil, abyste to číslo slyšeli - 3,5 tisíce zaměstnanců.
        My navrhujeme vrátit se k sazbě spotřební daně z piva do roku 2009, a to v tom segmentu nejmenších pivovarů. U všech ostatních navrhujeme snížení, ale to snížení není tak vysoké, tak jak to bylo v roce 2010.
        Já bych vás chtěl seznámit s tím, jak vypadá situace v produkci piva. V zásadě v České republice můžeme pivovary rozdělit do čtyř skupiny podle toho, jak se profesně sdružují. Existuje tady Český svaz pivovarů a sladoven, který sdružuje většinou velké pivovary. Jednal jsem s panem předsedou Šámalem a tento návrh zákona má podporu Českého svazu pivovarů a sladoven. Vedle toho existuje Českomoravský svaz minipivovarů a sladu. Jednal jsem s panem předsedou Šuráněm. Tento návrh zákona má podporu tohoto svazu minipivovarů a sladu. Pak existují nezařazené pivovary, které nejsou ani ve velkém svazu, ani ve svazu minipivovarů, a jako čtvrtá, zvláštní entita existuje národní podnik Budvar a podle informací, které mám, dlouholeté vedení Budvaru podporovalo snížení spotřební daně z piva. V této chvíli se hledá nový ředitel, tak jsem se samozřejmě neměl aktuálně na koho obrátit.
        Teď vám prezentuji informace, které jsem dostal v diskusích, protože jsme preferovali diskusi s těmi, kterých se to týká, a chtěli jsme znát jejich názor, protože kdo jiný než odborníci a ti, kteří v tom dnes a denně podnikají, by měli vyjádřit své stanovisko. Teď vám odprezentuji informace, které jsem dostal nejprve od Českého svazu pivovarů a sladoven, a je to za celé odvětví, bez rozdílu na to, jak jsou organizovaní. Uvádějí, že zhruba tento průmysl vytváří 65 tisíc pracovních míst. Je to ale včetně míst, která jsou nepřímá a indukovaná. Zhruba odvedou 29 miliard daní ročně, zaplatí ročně dodavatelům asi 20 miliard, a když si k tomu připočteme vlastně ten doprovodný průmysl, to znamená restaurace a prodejny piva, tak se vytváří až 300 tisíc pracovních míst a daňový přínos je 62 miliard korun. Takže se tu jedná určitě o velké a zajímavé odvětví.
        Když jsem jednal se svazem minipivovarů, které to přivítaly jako možné snížení nákladů, tak mě upozornili, že pokud se někdo rozhodne zřídit a provozovat minipivovar a k tomu restauraci, tak na něj může chodit kontrola až z 27 státních úřadů. Nechali si zpracovat nezávislou studii - a teď poslouchejte dobře. Celkově ten minipivovar, který má průměrně devět až deset zaměstnanců, 45 dní v roce stráví tím, že plní své povinnosti vůči státu. 45 dní v roce. To je více než dva měsíce pracovních dnů. A já vám to skutečně přečtu, abyste nezpochybňovali jenom to číslo. Přečtu vám úřad, a co chodí kontrolovat.
        Živnostenský úřad - může chodit zkontrolovat živnostenské oprávnění, jak vypadá provozovna, a licenci na prodej alkoholu.
        Finanční úřad - vyplňuje se, podává a zpětně kontroluje daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitosti, evidence faktur a nově taky EET.
        Celní správa - chodí kontrolovat daňový sklad, vybírá spotřební daň, stanovuje zálohy a měsíční přiznání spotřební daně a každý musí každý rok prokazovat tzv. ekonomickou stabilitu.
        Samozřejmě máte zaměstnance, takže podáváte, komunikujete ještě se Správou sociálního zabezpečení.
        Pak tady máme Český statistický úřad. Podle toho, kdo má to štěstí nebo smůlu, tak ten minipivovar vyplňuje jeden až 24 statistických výkazů ročně.
        Úřad práce. Zaměstnavatel musí uzavřít smlouvu s lékařem a vede smlouvy a evidenci zaměstnanců.
        Pak máme Státní úřad inspekce práce a osm oblastních inspektorátů bezpečnosti práce, Cizineckou policii, kontrola na zaměstnávání cizinců, kontrola tlakových nádob, revize komínů, revize elektřiny, bezpečnost práce, školení, ochranné prostředky.
        Zdravotní pojišťovny. Může se klidně stát... (Odmlka pro velký hluk v sále.)