Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
        (Čte:) Kolegyně, kolegové, naší povinností je děkovat lidem, kteří nějakým způsobem bojovali, kteří se nějakým způsobem zasloužili o to, abychom tady mohli být tak, jak jsme tady teď. A ti vojáci, ačkoliv nebojovali v první linii, ačkoliv nebojovali zbraněmi, tak se významným způsobem zasloužili o to, jak naše republika vypadá. Myslím si, že oni byli určeni k tomu, aby v případě konfliktu nasazovali svoje životy. Při vší úctě ke všem ostatním povoláním si myslím, že vojáci jsou určeni k tomu, aby bojovali, aby nasazovali svoje životy. A oni byli připraveni svoje životy nasazovat. Jak tady řekla paní kolegyně, ano, leží to tady tři roky. Za tu dobu těch lidí, kteří o to žádají, je významně méně než jedna polovina. Náklady na státní rozpočet jsou minimální, jsou naprosto marginální. A myslím si, že alespoň jako gesto bychom měli toto udělat a toto schválit.
        Jinak to, co jsem vám teď přečetl, jsem tady četl 9. 9. 2016, a od té doby došlo ke změně. Došlo k jedné výrazné změně. Říkal jsem, že jich je méně než jedna polovina. Je jich méně než jedna čtvrtina. Prosím, schvalme to. Děkuji.