Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, nejsem příznivcem dlouhých diskusí jednotlivých poslanců, kteří opakují to, co už od kolegů před nimi bylo řečeno. Dnes bych se ale velmi krátce k vládnímu návrhu zákona o státní sociální podpoře, která má údajně za cíl přispět k lepšímu sladění pracovního a rodinného života, vyjádřila.
        Podpora ze strany státu směrem k rodinám s dětmi je krok určitě velmi správným směrem. Co je cílem sladění práce a rodinného života? Jaké místo v tom slaďování zaujímá nejlepší zájem dítěte? Neměli bychom vytvořit podmínky pro to, aby maminka mohla zůstat s dítětem alespoň do dvou let věku dítěte, ideálně do tří let, doma? Neměli bychom zvyšovat ve společnosti prestiž mateřství, podporovat porodnost, a postavit se tak proti vymírání naší populace? Nebylo by správné pomoci rodinám například startovacími byty, novomanželskými půjčkami, zvýšením přídavku na dítě, podporou při vymáhání výživného, podporou flexibilních forem práce atd.?
        Vážení kolegové zákonodárci, co je důležitější než naše děti? Děti zdravé, šťastné a spokojené. Noví daňoví poplatníci, kteří budou pevnou oporou této země.
        Právě proto, že je pro mě na prvním místě nejlepší zájem dítěte, podporuji pozměňovací návrhy kolegyně Chalánkové a kolegy Soukupa. Jsem přesvědčená o tom, že základní podmínkou pro přiznání rodičovského příspěvku je celodenní a řádná péče o dítě. Nejvyšším zájmem dítěte není podpora zaměstnanosti, ale vytvoření a posilování silného citového pouta mezi ním a v ideálním případě jeho matkou, popřípadě babičkou nebo chůvou. Potřeba individuální péče o dítě je pro jeho zdravý vývoj neoddiskutovatelná.
        Vážené kolegyně, vážení kolegové, až budeme rozhodovat ve třetím čtení, rozhodujme o generaci nejmenších velmi svědomitě. Rozhodujeme o naší budoucnosti.