Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu skutečně velmi stručný. Ale protože tady zažívám zcela výjimečný okamžik, tak jsem se o něj s vámi chtěl podělit a v podstatě ho oslavit v tom smyslu, že snad poprvé při vší úctě souhlasím prakticky ve všech bodech s panem předsedou Kalouskem. A chtěl jsem se k tomuhle myslím racionálnímu názoru připojit. Jsem také poslední, kdo by to podceňoval, ale jsem také jeden z těch, kteří to četli. A opravdu i já bych to všem doporučil. I já bych všem doporučil. Předpokládám, že pořád tady je ještě nějaká proevropská většina. A když budeme interpretovat některé, byť i nešťastné, kroky Evropské unie, nebo Komise, ještě tím jakoby nejhorším možným způsobem, tak skutečně vykonáváme pro tuto republiku medvědí službu. Navíc je tam přece to zásadní usnesení, že žádný z těch majitelů o to nepřijde během svého života. Čili my tady mluvíme vlastně o zbraních, které zůstanou po někom, kdo opustí tento svět. Čili je tam spousta důležitých detailů. Jsou tam detaily o tom, že tam může být kategorie pro obranu. Řada zemí právě tuto kategorii v té směrnici využívá, anebo už ji má ve své legislativě, a proto se na ni ta směrnice vztahuje daleko, daleko méně robustním způsobem. My chceme jít také touto cestou a Ministerstvo obrany navrhne vládě tento směr legislativní změny, která není rozhodně na úrovni změny ústavní. Děkuji.