Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den.
        Dovolte mi vyjádřit přesvědčení, že poté co se vypořádáme s těmito nepříjemnými počátečními porodními bolestmi, bude Poslanecká sněmovna a věřme, že i vláda, která snad už konečně nastoupí v sestavě tak, jak rozhodli voliči, pracovat ve prospěch občanů. Zatím nemám pocit, že by se tak dělo.
        Rád bych odpověděl prostřednictvím vás, pane předsedo, panu kolegu Faltýnkovi, předsedovi poslaneckého klubu hnutí ANO, který si vzhledem k přemíře práce a úkolů nevšiml, aspoň to tvrdil, že nezaznamenal návrh na zrušení lustračního zákona. Je tady takový návrh, je tady už řadu týdnů z pera poslanců a poslankyň klubu KSČM. A kdyby se Poslanecká sněmovna tímto návrhem v čase, kdy byl avizován a předložen, zabývala, tak možná tato diskuse, tato debata, která se tady vede, byla naprosto zbytečná. ***
        Mám pocit, že právě na tomto sporu, který se tady vede, a je to do značné míry spor nikoliv o jednom člověku, ale spor řekněme systémový, je vidět, jak moc ten zavánějící relikt, pozůstatek rané polistopadové minulosti, tedy lustrační zákon, který měl platit pět let a měl své odůvodnění - vítězové měli obavu, že by se mohlo něco zvrátit. No, dneska, tehdejší vítězové - kde jsou? I se svými obavami. A k žádným zvratům nedocházelo. Jak tento pozůstatek oné divoké doby kalí vodu, bere čas, bere energii, která by náležela spíše věnovat řešení věcných témat a potřebných řešení, potřebných norem, potřebných zákonů, potřebných rozhodnutí, která od nás občané očekávají.
        Jsem přesvědčen o tom a věřím tomu, že nejsem sám, a nejsem dokonce ani sám coby člen jedné politické strany, ale ten názor je určitě širší a řada politologů a komentátorů se k němu také kloní, že platnost pěti let měla být dodržena. Možná prodloužena o ještě dalších pět let, já nevím, třeba ten strach o možný zvrat byl ještě v té době. Ale že dnes v tomto čase je platnost lustračního zákona více přítěží, více koulí na noze české demokracie než něčím, co by ji mělo chránit a co by jí mělo nějakým způsobem otevírat cestu dopředu. Něčím, o čem tady byla řeč. A je to skutečně pouze o seznamu, nikoliv o činnosti nebo o postoji.
        To nemluvím o tom, jenom proto, že to tady vícekrát padlo, že to, že bylo konstatováno, že je lustrační zákon v rozporu s Listinou práv a svobod, platí. To tak prostě je. Jsou tady občané dvojí kategorie a někteří z nás to cítíme na vlastní kůži. Myslím si, že to tak je, prostě. Že evropské instituce také úplně nehýřily nadšením pro toto řešení, které se v českém právním řádu objevilo, a přivřely oko jenom právě proto, že to mělo mít omezenou a dočasnou platnost. A že dnes jsou to věci, které už patří dávno minulosti.
        Myslím si, že je načase doopravdy, a proto jsme návrh opakovaně předložili, že je načase ho zrušit. Je vyčpělý, je spotřebovaný i pro účely, pro které byl tehdejšími vítězi schválen, přijat. Pojďme tím zrušit ty začasté účelově vedené minulé bitvy a minulé války, které když se to hodí, se vždycky vytáhnou a vedou, a někdy možná jenom proto, aby se zastínila nějaká vlastní pochybení, tak se všecko svede na minulost a vede se to pod tímto praporem svatého boje za bůhvíjakou - dnes už tedy bůhvíjakou - spravedlnost. Pojďme se zrušením toho zákona věnovat skutečným problémům. A občané nám to říkají, vám také, kolegyně a kolegové, pokud s nimi hovoříte, že Česká republika má jiné problémy, tedy hlavně jiné problémy. Hlavně problém nezaměstnanosti. Hlavně problém kudy ven z krize. Hlavně problém, jakým způsobem nastartovat ekonomiku. Hlavně problém, jakým způsobem se vypořádat s tím, co tady jsou pozůstatky nedávné minulosti. A mám na mysli třeba, jak se se ctí i vůči budoucím generacím vypořádat například se zákonem o tzv. církevních restitucích. Prostě mám pocit, že teď zrovna - a není to nic účelového, nejsem, jak jsem byl nedávno obviněn v přímém přenosu, přítelem nějaké podnikatelské skupiny, a není to tedy proto, že bych chtěl někomu teď, a tím méně rodící se vládě, pomáhat. Ale pojďme ho zrušit proto, abychom si uvolnili ruce a uvolnili mysli pro to, proč nás sem občané zvolili. A to je řešení problémů této republiky. Skutečných problémů.
        Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)