Děkuji za slovo po šesti, sedmi hodinách. Ono tu už bylo hodně řečeno ze strany mých předřečníků, takže asi se k tomu nebudu vracet, k těm věcem, které už tady byly vyřčeny. Řeknu jen svůj pohled na tu kauzu.
        Já jsem se o té kauze Čapí hnízdo dozvěděl, nebo jsem ji zaregistroval v momentě, kdy v novinách proběhl nějaký článek o tom, že kdosi podává nějaké trestní oznámení na Andreje Babiše kvůli Čapímu hnízdu, pokud si to dobře pamatuji. Ono už je to docela dlouho. Pak to nějak vyšumělo, dlouho se nic nedělo a vždycky se k tomu noviny nějakým způsobem vrátily lehce. Potom byla zpráva tedy, že to šetří i OLAF, a teď vlastně přišla žádost policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Mě tam ten Jaroslav Faltýnek trošku překvapil, protože jsem myslel, že to směřuje jenom na Andreje Babiše, nicméně bral jsem to jako jakoukoliv jinou žádost, která na mandátový a imunitní výbor přišla. To znamená, s tou žádostí jsem se seznámil. Po mně tam přišel kolega Plíšek, takže to může potvrdit.
        V té žádosti mě překvapilo, že ta žádost se významně liší od žádostí, které byly dříve, a to tak, že, jak už tady říkal kolega Vondráček, když citoval, nebo když poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu - nebo možná i to byl ministr spravedlnosti - o tom, jak vlastně má vypadat nebo jaké jsou formální požadavky na usnesení Sněmovny o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Říkám to proto, že žádost policie i podle Nejvyššího soudu má vypadat víceméně stejně, nebo má jít do stejných detailů jako usnesení o zahájení trestního stíhání. Každý člen mandátového a imunitního výboru si myslím, že to může potvrdit, že vždycky když přišla žádost policie o vydání, tak vždycky skutečně to tak vypadalo, formálně nebo obsahově to vypadalo stejně jako usnesení o zahájení trestního stíhání. To znamená, byly tam konkrétní detaily v tom smyslu, že dejme tomu dne toho a toho odeslal mobilním telefonem číslo atd. SMS tento člověk tomuto s nějakým textem, tehdy se stalo to, tehdy se stalo to, což je doloženo samozřejmě ve spise, a z toho policie dovozuje, že došlo k trestnému činu. V této žádosti to tak nebylo, ta byla dosti obecná a víceméně obsahovala, což si můžete přečíst, pouze, nebo téměř pouze informace, které jsou dostupné z veřejných zdrojů. To mě překvapilo, ale řekl jsem si dobrá, třeba to je takto napsáno a ve spise to bude jasné a v pořádku.
        Takže potom mandátový a imunitní výbor se usnesl na tom, že tedy požádá policii o nahlédnutí do spisu. Policie spis nedoručila, ale umožnila poslancům nahlédnout, takže já jsem tam na policii byl - (Omylem na okamžik vypnut mikrofon.) Už jsem si myslel, že jsem řekl něco špatně, že mi vypnuli mikrofon. Na policii jsem byl a s tím spisem jsem se seznámil. Bylo to velké překvapení, protože jsem čekal, že v tom spise skutečně budou tvrdá data, budou tam dokumenty, odposlechy, nějaký třeba písemný pokyn z toho data nebo alespoň dokumenty potvrzující, že k těm událostem takto došlo. Jak už bylo řečeno, to tam není a víceméně obsah toho spisu do značné míry by se podařilo sestavit každému, kdo tady sedí, kdyby chvilku strávil u Googlu a na internetu, v obchodním rejstříku.
        Takže policie v podstatě popsala souhrn nějakých událostí a nad tím vytvořila jakousi konstrukci, že to celé byl úmysl spáchat dotační podvod a že za všechno může Andrej Babiš a že to organizoval a že mu Jaroslav Faltýnek pomáhal. No, tohle samozřejmě už bylo uvedeno v původním trestním oznámení.
        Vysvětlení ze strany Andreje Babiše je to, že prostě to byla souhra okolností. Došlo tam k majetkovému převodu firmy Farma Čapí hnízdo, tedy k vlastnickému převodu na rodinné příslušníky a následně v průběhu realizace toho projektu, samozřejmě tam došlo k té žádosti o dotaci atd., ale v průběhu toho projektu se ukázalo, že ten projekt prostě není životaschopný, a proto to musela zasanovat Imoba, což byla prostě skupina Agrofert, což byl strategický partner. To je vysvětlení Andreje Babiše, které dává logiku.
        Aby policie mohla v tomto případě Andreje Babiše obvinit, tak musí prokázat, že to tak nebylo, musí dokázat opak. A ne až u soudu. To musí dokázat už v usnesení o zahájení trestního stíhání, resp. v té žádosti, protože víme, že žádost musí vypadat podobně obsahově jako usnesení o zahájení trestního stíhání. Čili tu argumentaci policie musí prolomit. Teoreticky si to dokážu představit, ale to by tam musely být nějaké odposlechy, nějaký pokyn, něco. Já jsem očekával, že v tom spisu, když tedy policie posílá tu žádost, že to tam je, ale ono to tam, přátelé, není! Policie prostě nic jiného kromě veřejně dostupných zdrojů a nějakých dalších informací - já o tom hovořit nebudu, protože řekněme to dekorum vyšetřování ctím - ale žádná taková informace, která by jasně ukazovala na to, že tam nějaký úmysl byl od začátku, to tam prostě není. Já jsem to tam neviděl, není to tam.
        Takže jak může policie ze souhry nějakých událostí - ona samozřejmě si může myslet, že to tak bylo. To je v pořádku, to je vyšetřovací verze. A tu vyšetřovací verzi by potom policie měla prověřovat, prověřovat, prověřovat a buď ji potvrdí, anebo ji zamítne, nebo ji vypustí, že takhle to nebylo. Ale policie tohle vůbec neudělala. Ona vzala vyšetřovací verzi a aniž by pro to měla nějaké konkrétní doklady, tak prohlásila, že to tak bylo, a poslala žádost do Sněmovny. A to je podle mě špatně.
        A s tím souvisí veškerá argumentace, která tady padala. Pan kolega Ondráček správně citoval § 160 trestního řádu a říkal, že policie, tedy pokud nazná, že tedy došlo ke spáchání trestného činu a že ho spáchala konkrétní osoba, tak zahájí trestní stíhání neprodleně. To je pravda, ale já se potom ptám podle stejné logiky, proč nejsou obviněny ty ostatní osoby? Na co policie čeká? Na vydání poslanců? Vždyť může stíhat ty ostatní osoby také. Koneckonců trestného činu dotačního podvodu se dopustí ten, kdo uvede v žádosti o dotaci nepravdivé údaje. Takže tam byl někdo, kdo vyplňoval nepravdivé údaje - údajně, podle policie -, a tím tedy spáchal trestný čin, nebo měl spáchat, tak proč ho policie nestíhá teď? Proč žádá Sněmovnu o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka? Vždyť mohla stíhat toho dotyčného a třeba by v průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že je potřeba stíhat i dva poslance, a potom by poslala žádost do Sněmovny. Tomu rozumím a takhle to bylo všude. Takhle to bylo v ROP Severozápad a v dalších. Takhle to bylo koneckonců myslím i u případu Zuzany Kailové, pokud si dobře vzpomínám. Ti ostatní byli, když tak mě opravte, ale ti tuším byli také stíháni v tu dobu. Takže to je nelogické. Samozřejmě to vyvolává otázky. A já nevím, proč policie vůbec do toho jakoby takhle jde, proč si vůbec na sebe nechává jaksi sypat tyto protiargumenty, když je to zbytečné. Tomu se mohla elegantně vyhnout.
        Další dotaz. Proč policie nepočkala na výsledek šetření OLAFu? Já se k tomu nechci vracet, ale případ Bohuslava Svobody. U tohoto případu bylo k dispozici rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který konstatoval, že to zadání předmětné zakázky proběhlo v rozporu se zákonem. Takže máme porušení zákona, pak se musela někde najít škoda a porušení zákona a vznik škody, vlastně trestní odpovědnost. Dobře. Ale předběžná otázka už byla rozhodnuta. Proč teď to policie dělá obráceně? Aby naopak ovlivnila ten OLAF? Já nevím. Ale proč to dělá? Vždyť je to úplně zbytečné. ***
        Vraťme se k meritu věci. Jak už tady zaznělo, Poslanecká sněmovna není soud, to je pravda, není to orgán činný v trestním řízení, to je pravda. My bychom neměli posuzovat, zdali dotyčný spáchal trestný čin, nebo ne, to je také pravda. A měli bychom posuzovat co? Měli bychom posuzovat, zdali ta žádost není politicky motivovaná, zda tam není něco jiného, než jak se to tváří, jestli to není účelové. Jak by vypadala taková účelová žádost? Myslíte si, že by tam byl nadpis "Pozor, tato žádost je účelová"? Nebo "Účelová žádost o stíhání osoby XY"? Nebo "posílám vám žádost, upozorňuji, že je účelová"? To tam asi nebude, tak to nikdy vypadat nebude.
        Takže jak máme posoudit, jestli ta žádost je politicky motivovaná nebo není? Pokud to vůbec máme posuzovat, tak jediným možným způsobem je to, zdali ta tvrzení, která jsou obsažena v žádosti, mají oporu v trestním spise, zdali ta tvrzení jsou zadokumentovaná. Proto říkám, pokud by tam byly záznamy z odposlechů nebo prostě něco, nějaký tvrdý údaj, tak tomu rozumím, ale nic takového tam není. Takže to je výmysl. Je to prostě výmysl, je to fluidum. Není to doloženo. Takže samozřejmě pokud by to v tom spise doloženo bylo, tak je to jiná situace, pak můžeme říci ano, tato žádost není politicky motivovaná, protože podívejte se, tady je rozhodnuta nějaká předběžná otázka, OLAF to uzavřel tímto způsobem, máme tady jasné dokumenty, jejichž vyznění je naprosto jednoznačné, ano, dobře, tak v tom případě to asi není politicky motivované. Ale v takové situaci zdaleka, zdaleka, zdaleka nejsme. Jsme v situaci, kdy policie říká: Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek spáchali trestný čin, my vám to nedokážeme, ale věřte nám. Znovu - policie popsala nějaké skutečnosti a nad tím vystavěla nějakou konstrukci, která ty skutečnosti vysvětluje tak, aby to byl trestný čin, ale neprolamuje tím tu protiargumentaci. A nemá jak, protože důkazy na to nemá.
        Abych to trošku odlehčil, připravil jsem si tady pro vás takovou didaktickou pomůcku. Jestlipak víte, co je toto? (Ukazuje obrázek krávy.) No, to je kráva, že. To není žádné překvapení. A jestlipak víte, co je toto? (Ukazuje další obrázek.) A toto? To je tentýž obrázek. To je kráva, které někdo přimaloval rohy, přeškrtl vemeno a tvrdí, že to je býk. Takže přesně takhle vypadá ta žádost policie o vydání prostě těch poslanců. Jsou tam popsány nějaké skutečnosti, co se stalo, to je pravda, to se dá veřejně dohledat, to je ta kráva, a nad tím je vytvořena ta konstrukce tak, aby to vypadalo, že to je býk. Ale pořád je to kráva s přimalovanýma rohama.
        Tolik jsem tedy chtěl k tomu samotnému případu. (K řečništi přistupuje poslanec Kováčik, aby se podíval na obrázky.) Ano, mohu předat klidně tady předsedovi klubu KSČM.
        Já už se k tomu případu asi nebudu vracet, protože je to marné, je to marné, je to marné. Všichni asi víte, jak budete hlasovat, takže nemá smysl to tady vysvětlovat. Já doufám, že televizní diváci na nás koukají a že pochopí, co jsem chtěl říci.
        Pokud jde o nějaký závěr - už nebudu mluvit o tom případu. Pokud bych si z toho měl vzít nějaké jako poučení, nebo Sněmovna by si z toho měla vzít nějaké poučení, tak každopádně je potřeba se podívat na pravidla styku mezi Sněmovnou a orgány činnými v trestním řízení, protože je v tom skutečně chaos. To myslím, že potvrdí i členové mandátového a imunitního výboru. Je v tom chaos. V podstatě není předepsáno, jestli se má vyžadovat spis, není předepsáno, v jakých případech má ta policie povinnost spis dodat. Není předepsáno, v jakém rozsahu, v jaké fázi atd. To jsou takové věci, které by určitě chtělo doupravit buď v trestním řádu, nebo v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle mě je to dost velký úkol do budoucna pro další Sněmovnu, takže toto určitě je potřeba upravit. Když jsem byl u toho policisty na Kongresové v Praze, tak v podstatě on říkal, že musel hledat v trestním řádu, podle jakého ustanovení může členům mandátového a imunitního výboru umožnit nahlédnout do spisu, protože to tam nikde upraveno není, je tam nějaká obecná úprava, tuším, že to je § 65, jestli si to dobře pamatuji, ale neberte mě úplně za slovo, kde to je snad jiná osoba nebo taková nějaká kategorie. Takže skutečně by to chtělo přesněji upravit tak, aby styk mezi mandátovým a imunitním výborem, resp. Poslaneckou sněmovnou a policií, resp. státním zastupitelstvím byl funkční a aby byl i předvídatelný.
        Tolik asi za mě, zbytek už řekli moji předřečníci. Děkuji za pozornost.