Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi stručnou poznámku na to, co zde dosud zaznělo. Vedle toho, že mám čest být jedním z vás, tak vedle toho jsem i komunálním politikem, místostarostou jednoho městského obvodu Prahy 6, a chtěl bych zde za komunální politiky říci, že je škoda, že i ostatní komunální politici nemají možnost takto veřejně se hájit, protože dnes je skutečně velmi snadné se ocitnout v obdobném postavení. V tomto smyslu nepochybně pan bývalý primátor Svoboda má tu výhodu, že dnes se zde může hájit.
        Současně bych si dovolil položit otázku, zda jsme se nedostali do stavu, kdy až příliš snadno se politici stávají subjektem trestního řízení. A já celkem i souhlasím s tím, že jsme v situaci, kdy je velmi snadné v dnešní době někoho obvinit, poté obžalovat. Má to ten destruující, difamující účinek, který pak těžko je v čase zhojitelný. V tomto smyslu nepochybně bychom se měli zamyslet, jestli to náhodou není i vinou nás zákonodárců, že přijímáme takové zákony, které dovolují takovou rozličnost různých výkladů, protože konkrétní příklad pana docenta Svobody je přece o tom, zda byl správně aplikován zákon o veřejných zakázkách. Takže já si kladu otázku, jaký zákon o veřejných zakázkách jste v minulém období tady schvalovali, a měli by to pro nás být inspirující do budoucna, abychom si přesně na toto dávali pozor, protože přesná dikce zákona je přesně to, co potom svazuje aplikaci té moci výkonné a následně kontrolované moci, moci soudní. Příklad, který zde uváděl pan předseda Stanjura s tou privatizací, by tu nebyl správný. Vy se můžete odchýlit od ceny, vy můžete prodávat za nižší cenu, ale vždy ta odchylka musí být zdůvodněná, musí být transparentní a nesmí být diskriminující. Vaše kolegyně, starostka Prahy 2, ví naprosto přesně, o čem mluvím. Já takové byty také privatizuji v podmínkách Prahy 6, takže vím, jak to pravidlo přesně je. (Upozornění na čas.)
        Děkuji za možnost vystoupení.