Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já nerada říkám věci, které všichni vědí, ale musím to říct. To, že máme po skončení programového období vyčerpáno a proplaceno z Bruselu něco přes 50 %, je skutečně obrovský problém. Naše stavebnictví, které je v propadu, nutně potřebovalo tyto peníze. Tyto peníze jsou z valné části investiční. Jsou to peníze do staveb, do nákupů technologií, věcně do vědy a výzkumu. Jsou to prostě peníze, které obrovsky chybí. A my se k tomu dnes dostáváme, abychom s prominutím chytli kočku za ocas, protože už nemůžeme změnit ten systém, který je nastaven.
        To znamená, já tady nemohu než avizovat, že budou velké ztráty, že už se to prostě nedá dohnat. A já z toho viním samozřejmě všechny, kteří měli za úkol a odpovědnost ty peníze do těch projektů dostat, protože jak už jsem říkala, velmi chybí. A musím říct, že k tomu přispěl i určitý duch arogance a neúcty k příjemcům, protože ty systémy jsou velmi složité, dávají příležitost k obrovským chybám - ne proto, že by ti příjemci byli hloupí nebo že by to byli zloději, ale proto, že se s tím nedá vyrovnat, s tou složitostí.
        Poslední věc, kterou bych chtěla říct. Stála jsem u zrodu přípravy tohoto systému, ne toho pro léta 2007 až 2013, ale systému pro léta 2004 až 2006, kde se vyčerpalo 100 %. A tehdy jsem bojovala opravdu s hydrou arogance, protože mi bylo řečeno mnoha lidmi na Ministerstvu financí i u mě na resortu, že ti žadatelé udělají všechno, co jim řekneme, aby si pro ty peníze přišli, a ono to tak bohužel není. Oni sice přijdou, ale nezabojují s tou složitostí.
        Mimochodem, na MMR byl úředník, který mi řekl, že když toho žadatele pošleme nejdřív na pánský záchod, pak na dámský a pak na invalidy, tak že on to absolvuje všechno, aby ty peníze dostal. Takže já tímto hlásím, že ten úředník tam už od pondělka není. Děkuji.