Děkuji za slovo. Já už také naposledy.
        Každý problém je tak velký, v jakém území a v jakém měřítku se projeví. To znamená sto lidí ve třítisícovém městě a dvě stě lidí v milionovém městě. Tady už to zaznělo. Ke svým předřečníkům. Já jsem žila v bytovém domě zatíženém sociálním vyloučením. Starostovala jsem v obci, kde bylo původně tři a půl tisíce obyvatel, čtyři sta lidí uteklo nikoliv jenom za prací, ale i před těmi problémy, protože tam zkrátka nechtěli žít. ***
        Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
        Ono to samotné označení sociálně vyloučená lokalita té Rotavě přinesla akorát přejmenování na Romavu. Takhle strašné to je. Mě se to možná dotýká proto, že u nás ten problém byl naprosto zásadní. Jedna ulice, sídliště, panelové domy - tam ten problém byl úplně největší. Vedle rodinné domy - ty už o tom problému věděly méně. V měřítku Karlovarského kraje to není zanedbatelné, ale z hlediska státu nějakých tři sta lidí, to můžeme přehlédnout. Ale lidem vadí i to, že jsou označováni za sociálně vyloučenou lokalitu, že jsou s tím spojováni, a když někdo přijel, tak řekl: Jé, co to máš za problémy? Vždyť tady je tak krásně. Jo tohle? Tak s tím jdi do háje! Taková je realita. A já děkuji anebo vítám každý nástroj, kterým může být starostům pomoženo tu situaci řešit. Někdo to umí jinak, ale my tam opravdu nemáme nástroj žádný. Děkuji za pozornost.