Děkuji za slovo. Já bych rád reagoval na předřečníky. To, že všichni se tady shodneme, že dítě má být prostě u rodičů, a když ti rodiče o něho nemají zájem, tak nějaký náhradní člověk, který by měl lásku k němu, to všichni chápeme. Ale v těch kojeneckých ústavech, aspoň z mé praxe z Olomouckého kraje, kde jezdíme velmi často se záchrannou službou nejenom, já nevím, k torpidním, epileptickým záchvatům, ale tam jsou děti, které mají závažné onemocnění, s hydrocefalem a podobně, a kdo bude - jasně, ty děti, které jsou zdravé, budou umístěny do pěstounské péče, ale kdo se bude starat o ty děti, které jsou závažně nemocné? Vrátíme je do nemocnice? Tam ten vývoj ke zlepšení asi nenastane. Kam půjdou ty děti, o které pěstouni nebudou mít zájem, protože to nezvládnou? Nebo řekněme si na rovinu, že prostě ta péče je opravdu, opravdu závažná. To potřebuje zdravotníka. Tedy jestli byste mi někdo mohli něco k tomuto povědět, budu rád. Já na naprosto souhlasím s tím, že děti mají mít lásku a tak dále, ale jsou tam i nemocné v těch kojeneckých ústavech. Tedy jestli to máte vyřešené, jen jsem to moc nepochopil. Děkuji. ***